Jób 29
1 Ještě dále Job vedl řeč svou, a řekl:
Also Joob addide, takynge his parable, and seide,
2 Ó bych byl jako za časů předešlých, za dnů, v nichž mne Bůh zachovával,
Who yyueth to me, that I be bisidis the elde monethis, bi the daies in whiche God kepte me?
3 Dokudž svítil svící svou nad hlavou mou, při jehož světle chodíval jsem v temnostech,
Whanne his lanterne schynede on myn heed, and Y yede in derknessis at his liyt.
4 Tak jako jsem byl za dnů mladosti své, dokudž přívětivost Boží byla v stanu mém,
As Y was in the daies of my yongthe, whanne in priuete God was in my tabernacle.
5 Dokudž ještě Všemohoucí byl se mnou, a všudy vůkol mne dítky mé,
Whanne Almyyti God was with me, and my children weren in my cumpas;
6 Když šlepěje mé máslem oplývaly, a skála vylévala mi prameny oleje,
whanne Y waischide my feet in botere, and the stoon schedde out to me the stremes of oile;
7 Když jsem vycházel k bráně skrze město, a na ulici strojíval sobě stolici svou.
whanne Y yede forth to the yate of the citee, and in the street thei maden redi a chaier to me.
8 Jakž mne spatřovali mládenci, skrývali se, starci pak povstávali a stáli.
Yonge men, `that is, wantoun, sien me, and weren hid, and elde men risynge vp stoden;
9 Knížata choulili se v řečech, anobrž ruku kladli na ústa svá.
princes ceessiden to speke, and puttiden the fyngur on her mouth;
10 Hlas vývod se tratil, a jazyk jejich lnul k dásním jejich.
duykis refreyneden her vois, and her tunge cleuyde to her throte.
11 Nebo ucho slyše, blahoslavilo mne, a oko vida, posvědčovalo mi,
An eere herynge blesside me, and an iye seynge yeldide witnessyng to me;
12 Že vysvobozuji chudého volajícího, a sirotka, i toho, kterýž nemá spomocníka.
for Y hadde delyueride a pore man criynge, and a fadirles child, that hadde noon helpere.
13 Požehnání hynoucího přicházelo na mne, a srdce vdovy k plésání jsem vzbuzoval.
The blessyng of a man `to perische cam on me, and Y coumfortide the herte of a widewe.
14 V spravedlnost jsem se obláčel, a ona ozdobovala mne; jako plášť a koruna byl soud můj.
Y was clothid with riytfulnesse; and Y clothide me as with a cloth, and with my `doom a diademe.
15 Místo očí býval jsem slepému, a místo noh kulhavému.
Y was iye `to a blynde man, and foot to a crokyd man.
16 Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se.
Y was a fadir of pore men; and Y enqueride most diligentli the cause, which Y knew not.
17 A tak vylamoval jsem třenovní zuby nešlechetníka, a z zubů jeho vyrážel jsem loupež.
Y al tobrak the grete teeth of the wickid man, and Y took awei prey fro hise teeth.
18 A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny.
And Y seide, Y schal die in my nest; and as a palm tre Y schal multiplie daies.
19 Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých.
My roote is openyde bisidis watris, and deew schal dwelle in my repyng.
20 Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se.
My glorie schal euere be renulid, and my bouwe schal be astorid in myn hond.
21 Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé.
Thei, that herden me, abiden my sentence; and thei weren ententif, and weren stille to my counsel.
22 Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má.
Thei dursten no thing adde to my wordis; and my speche droppide on hem.
23 Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému.
Thei abididen me as reyn; and thei openyden her mouth as to the softe reyn `comynge late.
24 Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali.
If ony tyme Y leiyide to hem, thei bileueden not; and the liyt of my cheer felde not doun in to erthe.
25 Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje.
If Y wolde go to hem, Y sat the firste; and whanne Y sat as kyng, while the oost stood aboute, netheles Y was comfortour of hem that morenyden.
