Jób 29
1 Ještě dále Job vedl řeč svou, a řekl:
And Job adds to lift up his allegory and says:
2 Ó bych byl jako za časů předešlých, za dnů, v nichž mne Bůh zachovával,
“Who makes me as [in] months past, As [in] the days of God’s preserving me?
3 Dokudž svítil svící svou nad hlavou mou, při jehož světle chodíval jsem v temnostech,
In His causing His lamp to shine on my head, By His light I walk [through] darkness.
4 Tak jako jsem byl za dnů mladosti své, dokudž přívětivost Boží byla v stanu mém,
As I have been in days of my maturity, And the counsel of God on my tent.
5 Dokudž ještě Všemohoucí byl se mnou, a všudy vůkol mne dítky mé,
When yet the Mighty One [is] with me. Around me—my young ones,
6 Když šlepěje mé máslem oplývaly, a skála vylévala mi prameny oleje,
When washing my goings with butter, And the firm rock [is] with me—streams of oil.
7 Když jsem vycházel k bráně skrze město, a na ulici strojíval sobě stolici svou.
When I go out to the gate by the city, In a broad place I prepare my seat.
8 Jakž mne spatřovali mládenci, skrývali se, starci pak povstávali a stáli.
Youths have seen me, and they have been hidden, And the aged have risen—they stood up.
9 Knížata choulili se v řečech, anobrž ruku kladli na ústa svá.
Princes have kept in words, And they place a hand on their mouth.
10 Hlas vývod se tratil, a jazyk jejich lnul k dásním jejich.
The voice of leaders has been hidden, And their tongue has cleaved to the palate.
11 Nebo ucho slyše, blahoslavilo mne, a oko vida, posvědčovalo mi,
For the ear heard, and declares me blessed, And the eye has seen, and testifies [to] me.
12 Že vysvobozuji chudého volajícího, a sirotka, i toho, kterýž nemá spomocníka.
For I deliver the afflicted who is crying, And the fatherless who has no helper.
13 Požehnání hynoucího přicházelo na mne, a srdce vdovy k plésání jsem vzbuzoval.
The blessing of the perishing comes on me, And I cause the heart of the widow to sing.
14 V spravedlnost jsem se obláčel, a ona ozdobovala mne; jako plášť a koruna byl soud můj.
I have put on righteousness, and it clothes me, My justice as a robe and a crown.
15 Místo očí býval jsem slepému, a místo noh kulhavému.
I have been eyes to the blind, And I [am] feet to the lame.
16 Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se.
I [am] a father to the needy, And the cause I have not known I search out.
17 A tak vylamoval jsem třenovní zuby nešlechetníka, a z zubů jeho vyrážel jsem loupež.
And I break the jaw-teeth of the perverse, And from his teeth I cast away prey.
18 A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny.
And I say, I expire with my nest, And I multiply days as the sand.
19 Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých.
My root is open to the waters, And dew lodges on my branch.
20 Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se.
My glory [is] fresh with me, And my bow is renewed in my hand.
21 Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé.
They have listened to me, Indeed, they wait, and are silent for my counsel.
22 Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má.
After my word they do not change, And my speech drops on them,
23 Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému.
And they wait for me as [for] rain, And they have opened wide their mouth [As] for the spring rain.
24 Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali.
I laugh at them—they give no credence, And do not cause the light of my face to fall.
25 Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje.
I choose their way, and sit [as] head, And I dwell as a king in a troop, When he comforts mourners.”
