Jób 28
1 Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.
Dhugumaan iddoon meetiin keessaa qotamu, lafti warqeen itti baafamee qulqulleeffamu jira.
2 Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.
Sibiilli lafa keessaa baafama; sibiilli diimaan immoo dhagaa albuudaa irraa baqfama.
3 Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.
Namni hamma dhuma dukkanaatti deema; moggaa akka malee fagoo dhaqees, dukkana hamaa keessa dhagaa albuudaa barbaada.
4 Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.
Inni lafa namoonni jiraatan irraa fagaatee iddoo miilli namaa ejjetee hin beeknetti boolla qota; namoota irraa fagaatee ni rarraʼa; asii fi achis ni raafama.
5 Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.
Lafa irraa garuu nyaatatu argama; jala isheetiin immoo akka waan ibidda taateetti geeddaramti;
6 V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,
dhagaan isaa burqaa sanpeerii ti; biyyoon isaas warqee qaba.
7 K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,
Allaattiin tokko iyyuu karaa dhokfame sana hin beeku; iji culullees karaa sana hin argine.
8 Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.
Bineensonni sodaachisoon irra hin ejjenne; leencis karaa sana hin darbine.
9 K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.
Harki namaa dhagaa jabaa cabsa; hundee tulluuwwanii immoo ni gaggaragalcha.
10 Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.
Inni kattaa keessaan karaa baasa; iji isaas waan gatii guddaa hunda arga.
11 Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.
Madda lageenii ni sakattaʼa; waan dhokfames ifatti ni baasa.
12 Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?
Ogummaan garuu eessaa argamti? Hubannaanis eessa jiraata?
13 Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.
Namni gatii isaa hin beeku; inni biyya jiraattotaa keessatti hin argamu.
14 Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.
Tujubni, “Inni na keessa hin jiru” jedha; galaannis, “Inni na bira hin jiru” jedha.
15 Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.
Warqeen qulqulluun isa bituu hin dandaʼu; gatiin isaas meetiidhaan hin madaalamu.
16 Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.
Warqee Oofiiriitti, dhagaa gatii guddaa sardooniksiitti yookaan sanpeeriitti hin tilmaamamu.
17 Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.
Warqee fi dhagaan akka bilillee calaqqisu ittiin hin qixxaatu; inni faaya warqee qulqulluutiin hin geeddaramu.
18 Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.
Elellaanii fi dooqni akka waan gatii qabaniitti hin hedaman; gatiin ogummaa lula diimaa caala.
19 Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.
Tophaaziyooniin Itoophiyaa itti qixxaatu; warqee qulqulluudhaanis bitamuu hin dandaʼu.
20 Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?
Yoos ogummaan eessaa dhufti ree? Hubannaanis eessa jiraatti?
21 Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.
Isheen ija uumama hundaa jalaa dhokatteerti; simbirroota samii jalaas baddeerti.
22 Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.
Badiisnii fi Duuti, “Nu oduu ishee qofa gurra keenyaan dhageenye” jedhu.
23 Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.
Waaqa qofatu daandii gara ishee geessu hubatee, lafa inni jiraatus beeka;
24 Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,
inni handaara lafaa ni ilaala; waan samii jala jiru hunda ni argaatii.
25 Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.
Inni yommuu bubbeedhaaf humna kennee bishaanota safaretti,
26 On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.
yommuu bokkaadhaaf seera dhaabee bakakkaaf immoo daandii baasetti,
27 Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji, připravil ji, a vystihl ji.
inni ogummaa ilaalee madaale; jabeessee dhaabee ishee qorate.
28 Člověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.
Ergasii ilmaan namaatiin, “Gooftaa sodaachuun ogummaa; waan hamaa irraa fagaachuunis hubannaa dha” jedhe.
