Jób 28
1 Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.
Certo, per l'argento vi sono miniere e per l'oro luoghi dove esso si raffina.
2 Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.
Il ferro si cava dal suolo e la pietra fusa libera il rame.
3 Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.
L'uomo pone un termine alle tenebre e fruga fino all'estremo limite le rocce nel buio più fondo.
4 Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.
Forano pozzi lungi dall'abitato coloro che perdono l'uso dei piedi: pendono sospesi lontano dalla gente e vacillano.
5 Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.
Una terra, da cui si trae pane, di sotto è sconvolta come dal fuoco.
6 V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,
Le sue pietre contengono zaffiri e oro la sua polvere.
7 K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,
L'uccello rapace ne ignora il sentiero, non lo scorge neppure l'occhio dell'aquila,
8 Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.
non battuto da bestie feroci, né mai attraversato dal leopardo.
9 K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.
Contro la selce l'uomo porta la mano, sconvolge le montagne:
10 Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.
nelle rocce scava gallerie e su quanto è prezioso posa l'occhio:
11 Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.
scandaglia il fondo dei fiumi e quel che vi è nascosto porta alla luce.
12 Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?
Ma la sapienza da dove si trae? E il luogo dell'intelligenza dov'è?
13 Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.
L'uomo non ne conosce la via, essa non si trova sulla terra dei viventi.
14 Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.
L'abisso dice: «Non è in me!» e il mare dice: «Neppure presso di me!».
15 Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.
Non si scambia con l'oro più scelto, né per comprarla si pesa l'argento.
16 Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.
Non si acquista con l'oro di Ofir, con il prezioso berillo o con lo zaffiro.
17 Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.
Non la pareggia l'oro e il cristallo, né si permuta con vasi di oro puro.
18 Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.
Coralli e perle non meritano menzione, vale più scoprire la sapienza che le gemme.
19 Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.
Non la eguaglia il topazio d'Etiopia; con l'oro puro non si può scambiare a peso.
20 Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?
Ma da dove viene la sapienza? E il luogo dell'intelligenza dov'è?
21 Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.
E' nascosta agli occhi di ogni vivente ed è ignota agli uccelli del cielo.
22 Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.
L'abisso e la morte dicono: «Con gli orecchi ne udimmo la fama».
23 Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.
Dio solo ne conosce la via, lui solo sa dove si trovi,
24 Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,
perché volge lo sguardo fino alle estremità della terra, vede quanto è sotto la volta del cielo.
25 Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.
Quando diede al vento un peso e ordinò alle acque entro una misura,
26 On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.
quando impose una legge alla pioggia e una via al lampo dei tuoni;
27 Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji, připravil ji, a vystihl ji.
allora la vide e la misurò, la comprese e la scrutò appieno
28 Člověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.
e disse all'uomo: «Ecco, temere Dio, questo è sapienza e schivare il male, questo è intelligenza».
