Jób 28
1 Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.
Olulu e si egwupụta ọlaọcha dị; ebe a na-anụcha ọlaedo dịkwa.
2 Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.
E si nʼime ala ewepụta igwe, ọlanchara na-agbazepụta site nkume na-aghọ ọla.
3 Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.
Mmadụ na-eme ka ọchịchịrị nwee ọgwụgwụ; ọ na-enyochapụta ihe dị ebe dị anya, na-achọ igwe nʼime oke ọchịchịrị.
4 Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.
Ọ na-egwu olulu nʼebe dị anya site nʼebe mmadụ bi, nʼebe ụkwụ mmadụ na-adịghị eru, nʼebe ahụ dị anya site nʼebe mmadụ bi ka ha na-akwụfegharị.
5 Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.
Ala ahụ e si na ya enweta nri, abụrụla ihe e ji ọkụ gbanwee nʼokpuru ya.
6 V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,
Safaia bụ nkume dị oke ọnụahịa dị na nkume ya; aja ya nwekwara mkpụrụ ọlaedo.
7 K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,
Ọ dịghị anụ ufe nke na-eri anụ maara ụzọ ahụ zoro ezo; anya agụ nkwọ ọbụla ahụtụbeghị ya.
8 Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.
Anụ ọhịa dị nganga anaghị azọnye ụkwụ nʼelu ya, ọdụm ọbụla adịghị awagharị nʼebe ahụ.
9 K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.
Ndị mmadụ na-eji aka na-etiwasị nkume ahụ na-enwu ọkụ mee ka mgbọrọgwụ ugwu ahụ pụta ìhè.
10 Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.
Ha na-awapụta ọwa ụzọ nʼetiti nkume ahụ, anya ha na-ahụkwa akụnụba ya niile.
11 Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.
Ha na-achọpụta isi mmiri niile ma meekwa ka ihe nzuzo pụta ìhè.
12 Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?
Ma olee ebe ka a ga-achọta amamihe? Olee kwa ebe nghọta bi?
13 Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.
Mmadụ apụghị ịghọta ọnụahịa ya, agaghị achọtakwa ya nʼala ndị dị ndụ.
14 Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.
Ogbu mmiri na-asị, “Ọ dịghị nʼime m,” osimiri na-asị, “Ọ dịghị nʼaka m.”
15 Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.
A gaghị eji ọlaedo a nụchara nke ọma zụta ya, apụghị ịtụ ihe bụ ọnụahịa ya nʼọlaọcha.
16 Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.
A gaghị eji ọlaedo nke Ọfịa zụta ya, a gaghị ejikwa nkume dara oke ọnụahịa nke ọniks maọbụ safaia zụta ya,
17 Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.
A gaghị eji ọlaedo maọbụ kristal tụnyere ya, maọbụ iji ejiji ọlaedo nweta ya.
18 Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.
Koral na jaspa erughị ihe a na-akpọtụ aha nʼebe ọ dị; ọnụahịa nke amamihe karịrị ọtụtụ rubi.
19 Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.
A gaghị eji ọla topaazi nke Kush tụnyere ya; a pụghị iji ọlaedo a nụchara anụcha zụta ya.
20 Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?
Olee ebe amamihe si abịa? Olee ebe nghọta bi?
21 Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.
E zoro ya ezo site nʼanya ihe niile dị ndụ, e kpuchikwara ya nye ọ bụladị anụ ufe nke eluigwe.
22 Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.
Mbibi na ọnwụ na-asị; “Naanị akụkọ ya ruru anyị ntị.”
23 Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.
Chineke ghọtara ụzọ ya, naanị ya makwara ebe obibi ya dị.
24 Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,
Nʼihi na ọ na-ahụ nsọtụ nke ụwa, na-ahụkwa ihe niile dị nʼokpuru eluigwe.
25 Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.
Mgbe o hiwere ike nke ikuku, tụọkwa mmiri nʼihe ọtụtụ,
26 On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.
mgbe o nyere mmiri ozuzo iwu meekwa ụzọ nye egbe eluigwe na oke ikuku,
27 Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji, připravil ji, a vystihl ji.
mgbe ahụ, o lere amamihe anya, nyochasịa ya, meekwa ka o guzosie ike, ma nwapụtakwa ya.
28 Člověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.
Ọ sịrị mmadụ, “Ịtụ egwu Onyenwe anyị, nke ahụ bụ amamihe; ọzọ, ị sị nʼihe ọjọọ wezuga onwe bụ nghọta.”
