Jób 28
1 Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.
»Denn wohl gibt es für das Silber einen Fundort und eine Stätte für das Golderz, wo man es auswäscht.
2 Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.
Eisen wird aus der Erde herausgeholt, und Gestein schmelzt man zu Kupfer um.
3 Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.
Der Finsternis hat (der Mensch) ein Ziel gesetzt, und bis in die äußersten Tiefen durchforscht das in Nacht und Grauen verborgene Gestein.
4 Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.
Man bricht einen Stollen fern von den im Licht Wohnenden; vergessen und fern vom Fuß der über ihnen Hinschreitenden hangen sie da (an Seilen), fern von den Menschen schweben sie.
5 Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.
Die Erde, aus welcher Brotkorn hervorwächst, wird in der Tiefe umgewühlt wie mit Feuer.
6 V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,
Man findet Saphir im Gestein und Staub, darin Gold ist.
7 K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,
Den Pfad dorthin kennt der Adler nicht, und das Auge des Falken hat ihn nicht erspäht;
8 Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.
nicht betreten ihn die stolzen Raubtiere, noch schreitet der Leu auf ihm einher.
9 K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.
An das harte Gestein legt (der Mensch) seine Hand, wühlt die Berge um von der Wurzel aus;
10 Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.
in die Felsen bricht er Schächte, und allerlei Kostbares erblickt sein Auge.
11 Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.
Die Wasseradern verbaut er, daß sie nicht durchsickern, und zieht so die verborgenen Schätze ans Licht hervor.«
12 Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?
»Die Weisheit aber – wo findet man diese? und wo ist die Fundstätte der Erkenntnis?
13 Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.
Kein Mensch kennt den Weg zu ihr, und im Lande der Lebendigen ist sie nicht zu finden.
14 Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.
Die Flut der Tiefe sagt: ›In mir ist sie nicht‹; und das Meer erklärt: ›Bei mir weilt sie nicht‹.
15 Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.
Für geläutertes Gold ist sie nicht feil, und Silber kann nicht als Kaufpreis für sie dargewogen werden;
16 Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.
sie läßt sich nicht aufwägen mit Feingold von Ophir, mit kostbarem Onyx und Saphir.
17 Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.
Gold und Prachtglas kann man ihr nicht gleichstellen, noch sie eintauschen gegen Kunstwerke von gediegenem Gold;
18 Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.
Korallen und Kristall kommen (neben ihr) nicht in Betracht, und der Besitz der Weisheit ist mehr wert als Perlen.
19 Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.
Äthiopiens Topas reicht nicht an sie heran, mit reinstem Feingold wird sie nicht aufgewogen.
20 Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?
Die Weisheit also – woher kommt sie, und wo ist die Fundstätte der Erkenntnis?
21 Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.
Verborgen ist sie vor den Augen aller lebenden Wesen und verhüllt sogar vor den Vögeln des Himmels.
22 Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.
Die Unterwelt und das Totenreich sagen von ihr: ›Nur ein Gerücht von ihr ist uns zu Ohren gedrungen.‹«
23 Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.
»Gott hat den Weg zu ihr (allein) erschaut, und er kennt ihre Fundstätte;
24 Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,
denn er blickt bis zu den Enden der Erde und sieht, was unter dem ganzen Himmel ist.
25 Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.
Als er dem Winde seine Wucht bestimmte und die Wasser mit dem Maß abwog,
26 On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.
als er dem Regen sein Gesetz vorschrieb und dem Wetterstrahl die Bahn anwies:
27 Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji, připravil ji, a vystihl ji.
da sah er sie und betätigte sie, setzte sie ein und erforschte sie auch.
28 Člověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.
Zu dem Menschen aber sprach er: ›Wisse wohl: die Furcht vor dem Allherrn – das ist Weisheit, und das Böse meiden – das ist Verstand!‹«
