Jób 28
1 Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.
Siluer hath bigynnyngis of his veynes; and a place is to gold, in which it is wellid togidere.
2 Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.
Irun is takun fro erthe, and a stoon resolued, `ethir meltid, bi heete, is turned in to money.
3 Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.
God hath set tyme to derknessis, and he biholdith the ende of alle thingis.
4 Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.
Also a stronde departith a stoon of derknesse, and the schadewe of deth, fro the puple goynge in pilgrymage; it departith tho hillis, whiche the foot of a nedi man foryat, and hillis with out weie.
5 Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.
The erthe, wher of breed cam forth in his place, is destried bi fier.
6 V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,
The place of saphir ben stoonys therof, and the clottis therof ben gold.
7 K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,
A brid knewe not the weie, and the iye of a vultur, ethir rauenouse brid, bihelde it not.
8 Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.
The sones of marchauntis tretiden not on it, and a lyonesse passide not therbi.
9 K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.
God stretchide forth his hond to a flynt; he distriede hillis fro the rootis.
10 Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.
He hewide doun ryuers in stoonys; and his iye siy al precious thing.
11 Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.
And he souyte out the depthis of floodis; and he brouyte forth hid thingis in to liyt.
12 Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?
But where is wisdom foundun, and which is the place of vndurstondyng?
13 Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.
A man noot the prijs therof, nether it is foundun in the lond of men lyuynge swetli, `ether delicatli.
14 Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.
The depthe of watris seith, It is not in me; and the see spekith, It is not with me.
15 Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.
Gold ful cleene schal not be youun for wisdom, nether siluer schal be weied in the chaungyng therof.
16 Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.
It schal not be comparysound to the died colours of Iynde, not to the moost preciouse stoon of sardius, nether to saphir.
17 Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.
Nether gold, nether glas schal be maad euene worth therto;
18 Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.
and hiye and fer apperynge vessels of gold schulen not be chaungid for wisdom, nether schulen be had in mynde in comparisoun therof. Forsothe wisdom is drawun of pryuy thingis;
19 Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.
topasie of Ethiope schal not be maad euene worth to wisdom, and moost preciouse diyngis schulen not be set togidere in prijs, `ether comparisound, therto.
20 Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?
Therfor wherof cometh wisdom, and which is the place of vndurstondyng?
21 Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.
It is hid fro the iyen of alle lyuynge men; also it is hid fro briddis of heuene.
22 Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.
Perdicioun and deeth seiden, With oure eeris we herden the fame therof.
23 Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.
God vndurstondith the weye therof, and he knowith the place therof.
24 Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,
For he biholdith the endis of the world, and biholdith alle thingis that ben vndur heuene.
25 Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.
`Which God made weiyte to wyndis, and weiede watris in mesure.
26 On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.
Whanne he settide lawe to reyn, and weie to tempestis sownynge;
27 Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji, připravil ji, a vystihl ji.
thanne he siy wisdom, and telde out, and made redi, and souyte out.
28 Člověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.
And he seide to man, Lo! the drede of the Lord, thilke is wisdom; and to go awei fro yuel, is vndurstondyng.
