Jób 28
1 Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.
“Nitie kama ikunyoe fedha kod kama ilenyoe dhahabu.
2 Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.
Chuma ikunyo koa e lowo, kendo mula ilenyo kigolo kuom kite.
3 Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.
Ji kunyo kite ma nengogi tek kuonde matut mogik kendo motimo mudho, omenyo nyaka ei buche maboyo miwuoro, nyaka kuonde molil ti, mondo onwangʼie kite mabeyo.
4 Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.
Opowo kor gode modhi mabor gi kuonde ma ji odakie, mochop nyaka kuonde ma ji ok wuothie; ka giliero e tonde marundore koni gi koni.
5 Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.
Lowo e kama chiemo wuokie, to pinyne ibaroe lwendni gi mach.
6 V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,
Lwendinigo ema kite ma nengogi tek miluongo ni Safir wuokie kendo buru ema otingʼo dhahabu.
7 K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,
Kuom winy machamo ringʼo, onge moro amora mongʼeyo yore manie buchego, kendo onge achuth mosenene gi wangʼe.
8 Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.
Ondiegi mager pok nowuotho kuondego, kendo kata sibuor pok oruto kuno.
9 K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.
Ji baro lwanda matek ka chuma kendo thulo gode oko gie tiendegi.
10 Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.
Otucho kor lwanda; mi wengene ne mwandu duto manie kor gode.
11 Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.
Omanyo kuonde ma aore ochakoree, mi okel gik mopandi e lela.
12 Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?
“To rieko to diyud kanye? Koso ere kuma ngʼeyo wuokie?
13 Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.
Dhano mangima ok ongʼeyo kaka iyude; kendo ok oyudre e piny joma ngima.
14 Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.
Kut wacho ni, ‘Oonge e iya;’ to nam wacho ni, ‘Oonge koda ka.’
15 Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.
Ok nyal ngʼiewe gi dhahabu maler mogik kendo nengone ok nyal pim gi fedha.
16 Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.
Ok nyal ngʼiewe gi dhahabu mokuny Ofir, kata gi kite ma nengogi tek kaka Oniks kata Safir.
17 Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.
Dhahabu kata kite mamil ma nengogi tek ok nyal pimego bende ok nyal pime gi gima olos gi dhahabu.
18 Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.
Kit nam ma nengone tek kod kit ombo marieny ok di wuo kuomgi nikech nengo rieko oyombo nengo kit rubi maratiglo.
19 Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.
Kata mana kit topaz mokuny Kush ok nyal pim kode; ok nyal ngʼiewe gi dhahabu malerie mogik.
20 Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?
“To rieko to diyud kanye? Koso ere kuma ngʼeyo wuokie?
21 Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.
Opondo ne wenge gik mangima duto, kendo opande koda kane winy mafuyo e kor polo.
22 Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.
Kethruok gi tho jowacho ni, ‘Humbe kende ema osechopo e itwa!’
23 Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.
Nyasaye ema ongʼeyo yo miyudego kendo en kende ema ongʼeyo kama odakie,
24 Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,
nikech wengene okwako tungʼ piny gi tungʼ piny kendo oneno gimoro amora manie bwo polo.
25 Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.
Kane oguro teko mar yamo kendo opimo giko nembe,
26 On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.
kane ogolo chik ne koth kendo ogoro yor mil polo,
27 Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji, připravil ji, a vystihl ji.
e kinde mane onenoe rieko mi opimo berne kaka chalo mi onwangʼo.
28 Člověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.
Kendo nowachone dhano ni, ‘Luoro Ruoth Nyasaye kelo rieko, kendo ka idwaro bedo gi ngʼeyo to nyaka iwe richo!’”
