Jób 28
1 Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.
Ngun tainae tangkom ao katang, sui sôlêinae a hmuen hai ao.
2 Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.
Sum teh talai dawk hoi la e lah a o, rahum teh talung dawk hoi thawng e lah ao.
3 Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.
Tami ni hnonae dawk a pout sak teh, a hmuen kingkadi e pueng totouh a tawng awh, duenae tâhlip hoi hmonae thung vah a cei awh teh a tawng awh.
4 Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.
Tami a ohoehnae koe vah tangkom a tai teh, khok ni a pahnim e hmuennaw hah tami hoi a kâhlanae hmuen koe a bang awh teh, pou a kâhuet awh.
5 Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.
Talai e tui dawk hoi rawca tâconae lah a o, a rahim lah teh hmai ni talai a kâthungsak e patetlah ao.
6 V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,
Hote talungnaw teh, sapphire talung a phukaawm a tâconae a kung lah ao. Sui kanuinaw hai ao.
7 K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,
Hote lamthung teh tavanaw ni panuek hoeh, mataw e mit ni hai hmawt hoeh.
8 Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.
Ka po e sendek ni hai coungroe hoeh, ka matheng e sendek hai cet boihoeh.
9 K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.
Talung dawk tami ni kut a toung teh, mon hah a kung koehoi pakhuppathan lah dek a palei.
10 Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.
Lungsongpui hah a kavi teh, ravohong a sak teh, a mit hoi a phukaawm poung e hno hah a hmu.
11 Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.
Tui ka phuek e hah a tawng teh, kâhrawk e hnonaw hah angnae dawk a tâcokhai.
12 Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?
Hateiteh, nâ lah maw lungangnae hmuthainae teh, nâ lah maw panuethainae hmuen hah ao.
13 Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.
Aphu onae tami ni panuek hoeh, Tami onae ram dawk hmu thai lah awm hoeh.
14 Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.
Kadunge ni kai koe awm hoeh telah a ti, talî ni kai koe awm hoeh a ti.
15 Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.
Sui hoi ran thai lah awm hoeh, aphu teh ngun hoi hai bangnue thai lah awm hoeh.
16 Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.
Ophir talung phu kaawm ni hai phat thai hoeh, aphu kaawm poung e onyx hoi sapphire ni hai phat thai hoeh.
17 Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.
Sui hoi talung phukaawm ni hai phat thai hoeh, sui kathoung hoi hai thung thai lah awm hoeh.
18 Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.
Koral hoi jasper hai deipan han kamcu hoeh, Bangkongtetpawiteh, lungangnae phu teh, Rubies talung hlak hai a phu hoe a rasang.
19 Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.
Ethiopia ram e topaz talung phu kaawm ni phat thai hoeh, sui kathoung ni hai aphu onae phat thai hoeh.
20 Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?
Hot patet lae lungangnae teh, nâhoi maw a tho, thoumthainae hmuen teh nâ lah maw ao.
21 Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.
Kahringnaw pueng e mit ni a khet teh hmawt thai hoeh, kalvan e tavanaw ni hai a tawng teh hmawt thai hoeh.
22 Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.
Rawkphainae hoi duenae ni a dei awh e kamthang hah, ka hnâ ni a thai telah ati awh.
23 Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.
Cathut ni a lamthung hah a panue pouh teh, hmuen hai a panue
24 Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,
Bangkongtetpawiteh, ama ni talai apout totouh a khet, kalvan rahim pueng hah a hmu.
25 Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.
Kahlî teh khing hane hoi, tui teh bangnuenae hoi bangnue hane,
26 On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.
kho a rak nahanelah lamthung a sak pouh teh, khoparitnae hoi sumpapalik nahane lamthung a sak pouh navah,
27 Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji, připravil ji, a vystihl ji.
Lungangnae a hmu teh a pâpho, a caksak teh a tawng.
28 Člověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.
Tami koe khenhaw! BAWIPA takinae teh lungangnae doeh, kahawihoehe ceitakhai e teh panuethainae doeh telah a ti.
