Jób 27
1 Potom dále Job vedl řeč svou a řekl:
Hiob toaa nʼasɛm so se,
2 Živť jest Bůh silný, kterýž zavrhl při mou, a Všemohoucí, kterýž hořkostí naplnil duši mou,
“Sɛ Onyankopɔn te ase yi, nea wammu me atɛntrenee no, Otumfo a wama madi me kra mu awerɛhow,
3 Že nikoli, dokudž duše má ve mně bude a duch Boží v chřípích mých,
mmere dodow a nkwa wɔ me mu, na Onyankopɔn home wɔ me mu yi,
4 Nebudou mluviti rtové moji nepravosti, a jazyk můj vynášeti lsti.
mʼano renka amumɔyɛsɛm, na me tɛkrɛma rentwa nkontompo.
5 Odstup ode mne, abych vás za spravedlivé vysvědčil; dokudž dýchati budu, neodložím upřímosti své od sebe.
Merennye nto mu da sɛ nea woka no yɛ nokware; merenka me mudi nhyɛ, kosi sɛ mewu.
6 Spravedlnosti své držím se, aniž se jí pustím; nezahanbíť mne srdce mé nikdy.
Mekura me trenee mu, merennyaa mu; sɛ mete ase yi, me tiboa remmu me fɔ.
7 Bude jako bezbožník nepřítel můj, a povstávající proti mně jako nešlechetník.
“Ma mʼatamfo nyɛ sɛ amumɔyɛfo, na wɔn a wokyi me nyɛ sɛ atorofo.
8 Nebo jaká jest naděje pokrytce, by pak lakoměl, když Bůh vytrhne duši jeho?
Anidaso bɛn na wɔn a wonni nyamesu no wɔ wɔ wɔn wu akyi, bere a Onyankopɔn agye wɔn nkwa afi wɔn nsam no?
9 Zdaliž volání jeho vyslyší Bůh silný, když na něj přijde ssoužení?
So Onyankopɔn tie wɔn sufrɛ bere a amanehunu aba wɔn so no ana?
10 Zdaliž v Všemohoucím kochati se bude? Bude-liž vzývati Boha každého času?
So wɔn ani begye wɔ Otumfo no mu? Wobesu afrɛ Onyankopɔn bere biara ana?
11 Ale já učím vás, v kázni Boha silného jsa, a jak se mám k Všemohoucímu, netajím.
“Mɛma mo Onyankopɔn tumi ho nkyerɛkyerɛ; meremfa Otumfo no akwan nhintaw.
12 Aj, vy všickni to vidíte, pročež vždy tedy takovou marnost vynášíte?
Mo ankasa moahu eyinom nyinaa. Afei nsɛnhunu yi ase ne dɛn?
13 Ten má podíl člověk bezbožný u Boha silného, a to dědictví ukrutníci od Všemohoucího přijímají:
“Eyi ne nea Onyankopɔn ahyɛ ato hɔ ama omumɔyɛfo, agyapade a otirimɔdenfo nya fi Otumfo no nkyɛn:
14 Rozmnoží-li se synové jeho, rozmnoží se pod meč, a rodina jeho nenasytí se chlebem.
Sɛ ɔwɔ mma dodow dɛn ara, wɔn nkrabea ne afoa; na nʼasefo rennidi mmee da.
15 Pozůstalí po něm v smrti pohřbeni budou, a vdovy jeho nebudou ho plakati.
Ɔyaredɔm besie wɔn a wɔbɛka wɔ nʼakyi, na wɔn akunafo rensu wɔn.
16 Nashromáždí-li jako prachu stříbra, a jako bláta najedná-li šatů:
Ɛwɔ mu sɛ ɔhɔre dwetɛ te sɛ mfutuma na ɔboa ntama ano sɛ dɔte,
17 Co najedná, to spravedlivý obleče, a stříbro nevinný rozdělí.
nea ɔpɛ gu hɔ no, atreneefo na wobefura na pɛpɛyɛfo no nso akyekyɛ dwetɛ no.
18 Vystaví-li jako Arktura dům svůj, bude však jako bouda, kterouž udělal strážný.
Ofi a osi no te sɛ ananse abubummaba, ɛte sɛ pata bi a ɔwɛmfo abɔ.
19 Bohatý když umře, nebude pochován; pohledí někdo, anť ho není.
Ɔda hɔ te sɛ ɔdefo, nanso ɔrenna saa bio; ɔbɛtew nʼani no na ne nyinaa atu ayera.
20 Postihnou jej hrůzy jako vody, v noci kradmo zachvátí ho vicher.
Ahunahuna ba ne so sɛ nsuyiri; ahum hwim no kɔ anadwo.
21 Pochytí jej východní vítr, a odejde, nebo vichřicí uchvátí jej z místa jeho.
Apuei mframa soa no kɔ, na onni hɔ bio; ɛtwe no fi ne tenabea.
22 Takové věci na něj dopustí Bůh bez lítosti, ačkoli před rukou jeho prudce utíkati bude.
Ɛbɔ no a ahummɔbɔ nni mu bere a ɔreguan afi ne tumi ase.
23 Tleskne nad ním každý rukama svýma, a ckáti bude z místa svého.
Ɔde fɛw bɔ ne nsam na ɔpam no fi ne tenabea.”
