Jób 27
1 Potom dále Job vedl řeč svou a řekl:
Poleg tega je Job nadaljeval svojo prispodobo in rekel:
2 Živť jest Bůh silný, kterýž zavrhl při mou, a Všemohoucí, kterýž hořkostí naplnil duši mou,
» Kakor Bog živi, ki je odvzel mojo sodbo in Vsemogočni, ki je nadlegoval mojo dušo;
3 Že nikoli, dokudž duše má ve mně bude a duch Boží v chřípích mých,
ves čas je moj dih v meni in Božji duh je v mojih nosnicah;
4 Nebudou mluviti rtové moji nepravosti, a jazyk můj vynášeti lsti.
moje ustnice ne bodo govorile zlobnosti niti moj jezik ne bo izrekel prevare.
5 Odstup ode mne, abych vás za spravedlivé vysvědčil; dokudž dýchati budu, neodložím upřímosti své od sebe.
Bog ne daj, da bi vas opravičil. Dokler ne umrem, svoje neokrnjenosti ne bom odstranil od sebe.
6 Spravedlnosti své držím se, aniž se jí pustím; nezahanbíť mne srdce mé nikdy.
Svojo pravičnost trdno držim in je ne bom izpustil. Moje srce me ne bo grajalo, tako dolgo, dokler živim.
7 Bude jako bezbožník nepřítel můj, a povstávající proti mně jako nešlechetník.
Naj bo moj sovražnik kakor zlobnež in kdor se dviguje zoper mene kakor nepravičnež.
8 Nebo jaká jest naděje pokrytce, by pak lakoměl, když Bůh vytrhne duši jeho?
Kajti kaj je upanje hinavca, čeprav on pleni, medtem ko Bog odvzema njegovo dušo?
9 Zdaliž volání jeho vyslyší Bůh silný, když na něj přijde ssoužení?
Mar bo Bog slišal njegov jok, ko nadenj pride stiska?
10 Zdaliž v Všemohoucím kochati se bude? Bude-liž vzývati Boha každého času?
Mar se bo razveseljeval v Vsemogočnem? Mar bo vedno klical k Bogu?
11 Ale já učím vás, v kázni Boha silného jsa, a jak se mám k Všemohoucímu, netajím.
Učil te bom z Božjo roko. Tega, kar je z Vsemogočnim, ne bom prikrival.
12 Aj, vy všickni to vidíte, pročež vždy tedy takovou marnost vynášíte?
Glejte, vi vsi ste to videli, zakaj ste potem vsi skupaj tako prazni?
13 Ten má podíl člověk bezbožný u Boha silného, a to dědictví ukrutníci od Všemohoucího přijímají:
To je delež zlobnega moža z Bogom in dediščina zatiralcev, ki jo bodo prejeli od Vsemogočnega.
14 Rozmnoží-li se synové jeho, rozmnoží se pod meč, a rodina jeho nenasytí se chlebem.
Če bodo njegovi otroci pomnoženi, je to za meč in njegovo potomstvo ne bo nasičeno s kruhom.
15 Pozůstalí po něm v smrti pohřbeni budou, a vdovy jeho nebudou ho plakati.
Tisti, ki preostanejo od njega, bodo pokopani v smrt in njegove vdove ne bodo jokale.
16 Nashromáždí-li jako prachu stříbra, a jako bláta najedná-li šatů:
Čeprav kopiči srebra kakor prahu in si pripravlja oblačila kakor iz ila,
17 Co najedná, to spravedlivý obleče, a stříbro nevinný rozdělí.
to lahko pripravlja, toda pravični si bo to nadel in nedolžni bo razdelil srebro.
18 Vystaví-li jako Arktura dům svůj, bude však jako bouda, kterouž udělal strážný.
Svojo hišo gradi kakor molj in kakor šotor, ki ga postavlja čuvaj.
19 Bohatý když umře, nebude pochován; pohledí někdo, anť ho není.
Bogataš se bo ulegel, toda ne bo zbran, odpira svoje oči in ga ni.
20 Postihnou jej hrůzy jako vody, v noci kradmo zachvátí ho vicher.
Strahote ga zgrabijo kakor vode, vihar ga ukrade v noči.
21 Pochytí jej východní vítr, a odejde, nebo vichřicí uchvátí jej z místa jeho.
Vzhodnik ga odnaša proč in on odhaja; kakor vihar ga vrže iz njegovega kraja.
22 Takové věci na něj dopustí Bůh bez lítosti, ačkoli před rukou jeho prudce utíkati bude.
Kajti Bog bo vrgel nanj in ne bo prizanesel, želel bo pobegniti iz njegove roke.
23 Tleskne nad ním každý rukama svýma, a ckáti bude z místa svého.
Ljudje bodo s svojimi rokami ploskali nad njim in ga izžvižgali iz njegovega kraja.
