Jób 27
1 Potom dále Job vedl řeč svou a řekl:
Et Job reprit son discours sentencieux et dit:
2 Živť jest Bůh silný, kterýž zavrhl při mou, a Všemohoucí, kterýž hořkostí naplnil duši mou,
Dieu qui a écarté mon droit, le Tout-puissant qui met l’amertume dans mon âme, est vivant:
3 Že nikoli, dokudž duše má ve mně bude a duch Boží v chřípích mých,
Tant que mon souffle est en moi et l’esprit de Dieu dans mes narines,
4 Nebudou mluviti rtové moji nepravosti, a jazyk můj vynášeti lsti.
Mes lèvres ne diront pas d’iniquité, et ma langue ne prononcera pas de fausseté.
5 Odstup ode mne, abych vás za spravedlivé vysvědčil; dokudž dýchati budu, neodložím upřímosti své od sebe.
Loin de moi que je vous justifie! Jusqu’à ce que j’expire, je ne lâcherai pas ma perfection;
6 Spravedlnosti své držím se, aniž se jí pustím; nezahanbíť mne srdce mé nikdy.
Je tiendrai ferme ma justice et je n’en ferai pas abandon; mon cœur ne me reproche aucun de mes jours.
7 Bude jako bezbožník nepřítel můj, a povstávající proti mně jako nešlechetník.
Que mon ennemi soit comme le méchant, et celui qui s’élève contre moi comme l’inique!
8 Nebo jaká jest naděje pokrytce, by pak lakoměl, když Bůh vytrhne duši jeho?
Car quelle est l’espérance de l’impie quand [Dieu le] retranche, quand Dieu retire son âme?
9 Zdaliž volání jeho vyslyší Bůh silný, když na něj přijde ssoužení?
Dieu entendra-t-il son cri quand la détresse viendra sur lui?
10 Zdaliž v Všemohoucím kochati se bude? Bude-liž vzývati Boha každého času?
Trouvera-t-il ses délices dans le Tout-puissant? Invoquera-t-il Dieu en tout temps?
11 Ale já učím vás, v kázni Boha silného jsa, a jak se mám k Všemohoucímu, netajím.
Je vous enseignerai comment Dieu agit, je ne cacherai pas ce qui est par-devers le Tout-puissant.
12 Aj, vy všickni to vidíte, pročež vždy tedy takovou marnost vynášíte?
Voici, vous-mêmes, vous l’avez tous vu: et pourquoi entretenez-vous ces vaines pensées?
13 Ten má podíl člověk bezbožný u Boha silného, a to dědictví ukrutníci od Všemohoucího přijímají:
Voici quelle est, par-devers Dieu, la part de l’homme méchant et l’héritage que les violents reçoivent du Tout-puissant:
14 Rozmnoží-li se synové jeho, rozmnoží se pod meč, a rodina jeho nenasytí se chlebem.
Si ses fils se multiplient, c’est pour l’épée, et ses descendants ne sont pas rassasiés de pain.
15 Pozůstalí po něm v smrti pohřbeni budou, a vdovy jeho nebudou ho plakati.
Ceux qui restent après lui seront enterrés dans la mort, et ses veuves ne pleureront pas.
16 Nashromáždí-li jako prachu stříbra, a jako bláta najedná-li šatů:
S’il entasse l’argent comme la poussière et se prépare des vêtements comme de la boue,
17 Co najedná, to spravedlivý obleče, a stříbro nevinný rozdělí.
Il se les prépare, mais le juste s’en vêtira; et l’argent, c’est l’innocent qui se le partagera.
18 Vystaví-li jako Arktura dům svůj, bude však jako bouda, kterouž udělal strážný.
Il a bâti sa maison comme la teigne, comme une cabane que fait celui qui garde [les vignes].
19 Bohatý když umře, nebude pochován; pohledí někdo, anť ho není.
Il se couche riche, et il ne le refera pas; il ouvre ses yeux, et il n’est plus.
20 Postihnou jej hrůzy jako vody, v noci kradmo zachvátí ho vicher.
Les frayeurs le surprennent comme des eaux; l’ouragan l’emporte de nuit;
21 Pochytí jej východní vítr, a odejde, nebo vichřicí uchvátí jej z místa jeho.
Le vent d’orient l’enlève, et il s’en va, et dans un tourbillon il l’emporte de son lieu.
22 Takové věci na něj dopustí Bůh bez lítosti, ačkoli před rukou jeho prudce utíkati bude.
[Dieu] lance [ses dards] sur lui et ne l’épargne pas; il voudrait fuir loin de sa main.
23 Tleskne nad ním každý rukama svýma, a ckáti bude z místa svého.
On battra des mains sur lui, et on le chassera de son lieu avec des sifflements.
