Jób 27
1 Potom dále Job vedl řeč svou a řekl:
Job continued his discourse:
2 Živť jest Bůh silný, kterýž zavrhl při mou, a Všemohoucí, kterýž hořkostí naplnil duši mou,
“As surely as God lives, who has deprived me of justice— the Almighty, who has embittered my soul—
3 Že nikoli, dokudž duše má ve mně bude a duch Boží v chřípích mých,
as long as my breath is still within me and the breath of God remains in my nostrils,
4 Nebudou mluviti rtové moji nepravosti, a jazyk můj vynášeti lsti.
my lips will not speak wickedness, and my tongue will not utter deceit.
5 Odstup ode mne, abych vás za spravedlivé vysvědčil; dokudž dýchati budu, neodložím upřímosti své od sebe.
I will never say that you are right; I will maintain my integrity until I die.
6 Spravedlnosti své držím se, aniž se jí pustím; nezahanbíť mne srdce mé nikdy.
I will cling to my righteousness and never let go. As long as I live, my conscience will not accuse me.
7 Bude jako bezbožník nepřítel můj, a povstávající proti mně jako nešlechetník.
May my enemy be like the wicked and my opponent like the unjust.
8 Nebo jaká jest naděje pokrytce, by pak lakoměl, když Bůh vytrhne duši jeho?
For what is the hope of the godless when he is cut off, when God takes away his life?
9 Zdaliž volání jeho vyslyší Bůh silný, když na něj přijde ssoužení?
Will God hear his cry when distress comes upon him?
10 Zdaliž v Všemohoucím kochati se bude? Bude-liž vzývati Boha každého času?
Will he delight in the Almighty? Will he call upon God at all times?
11 Ale já učím vás, v kázni Boha silného jsa, a jak se mám k Všemohoucímu, netajím.
I will instruct you in the power of God. I will not conceal the ways of the Almighty.
12 Aj, vy všickni to vidíte, pročež vždy tedy takovou marnost vynášíte?
Surely all of you have seen it for yourselves. Why then do you keep up this empty talk?
13 Ten má podíl člověk bezbožný u Boha silného, a to dědictví ukrutníci od Všemohoucího přijímají:
This is the wicked man’s portion from God— the heritage the ruthless receive from the Almighty.
14 Rozmnoží-li se synové jeho, rozmnoží se pod meč, a rodina jeho nenasytí se chlebem.
Though his sons are many, they are destined for the sword; and his offspring will never have enough food.
15 Pozůstalí po něm v smrti pohřbeni budou, a vdovy jeho nebudou ho plakati.
His survivors will be buried by the plague, and their widows will not weep for them.
16 Nashromáždí-li jako prachu stříbra, a jako bláta najedná-li šatů:
Though he heaps up silver like dust and piles up a wardrobe like clay,
17 Co najedná, to spravedlivý obleče, a stříbro nevinný rozdělí.
what he lays up, the righteous will wear, and his silver will be divided by the innocent.
18 Vystaví-li jako Arktura dům svůj, bude však jako bouda, kterouž udělal strážný.
The house he built is like a moth’s cocoon, like a hut set up by a watchman.
19 Bohatý když umře, nebude pochován; pohledí někdo, anť ho není.
He lies down wealthy, but will do so no more; when he opens his eyes, all is gone.
20 Postihnou jej hrůzy jako vody, v noci kradmo zachvátí ho vicher.
Terrors overtake him like a flood; a tempest sweeps him away in the night.
21 Pochytí jej východní vítr, a odejde, nebo vichřicí uchvátí jej z místa jeho.
The east wind carries him away, and he is gone; it sweeps him out of his place.
22 Takové věci na něj dopustí Bůh bez lítosti, ačkoli před rukou jeho prudce utíkati bude.
It hurls itself against him without mercy as he flees headlong from its power.
23 Tleskne nad ním každý rukama svýma, a ckáti bude z místa svého.
It claps its hands at him and hisses him out of his place.
