< Jób 26 >
1 A odpovídaje Job, řekl:
Da antwortete Hiob folgendermaßen:
2 Komu jsi napomohl? Tomu-li, kterýž nemá síly? Toho-lis retoval, kterýž jest bez moci?
»Wie hast du doch dem Schwachen beigestanden und den kraftlosen Arm gestützt!
3 Komu jsi rady udělil? Nemoudrému-li? Hned jsi základu dostatečně poučil?
Wie gut hast du doch den Unweisen beraten und tiefes Wissen in Fülle kundgetan!
4 Komužs ty řeči zvěstoval? A čí duch vyšel z tebe?
Wem hast du einen Lehrvortrag gehalten, und wessen Odem ist dir entströmt?«
5 Však i mrtvé věci pod vodami a obyvateli jejich sformovány bývají.
»Die Schatten erzittern (vor Gott) tief unter den Wassern und deren Bewohnern;
6 Odkryta jest propast před ním, i zahynutí není zakryto. (Sheol )
nackt liegt das Totenreich vor ihm da und unverhüllt der Abgrund. (Sheol )
7 Ontě roztáhl půlnoční stranu nad prázdnem, zavěsil zemi na ničemž.
Er spannt den Norden (der Erde) über der Leere aus, hängt die Erde an dem Nichts auf.
8 Zavazuje vody v oblacích svých, aniž se trhá oblak pod nimi.
Er bindet die Wasser in seine Wolken ein, ohne daß das Gewölk unter ihrer Last zerplatzt.
9 On sám zdržuje stále trůn svůj, a roztahuje na něm oblaky své.
Er verhüllt den Anblick seines Thrones, indem er sein Gewölk über ihn ausbreitet.
10 Cíl vyměřil rozlévání se vodám, až do skonání světla a tmy.
Eine Grenzlinie hat er über den weiten Wassern abgezirkelt bis zur äußersten Grenze, wo das Licht mit der Finsternis zusammentrifft.
11 Sloupové nebeští třesou se a pohybují od žehrání jeho.
Die Säulen des Himmels geraten ins Wanken und beben infolge seines Scheltens.
12 Mocí svou rozdělil moře, a rozumností svou dutí jeho.
Durch seine Kraft beruhigt er das Meer, und durch seine Klugheit hat er Rahab zerschmettert.
13 Duchem svým nebesa ozdobil, a ruka jeho sformovala hada dlouhého.
Durch seinen Hauch gewinnt der Himmel Heiterkeit; durchbohrt hat seine Hand den flüchtigen Drachen.
14 Aj, toť jsou jen částky cest jeho, a jak nestižitelné jest i to maličko, což jsme slyšeli o něm. Hřímání pak moci jeho kdo srozumí?
Siehe, das sind nur die Säume seines Waltens, und welch ein leises Flüstern nur ist es, das wir von ihm vernehmen! Doch die Donnersprache seiner Machterweise – wer versteht diese?«