< Jób 26 >
1 A odpovídaje Job, řekl:
Job progovori i reče:
2 Komu jsi napomohl? Tomu-li, kterýž nemá síly? Toho-lis retoval, kterýž jest bez moci?
“Kako dobro znadeš pomoći nemoćnom i mišicu iznemoglu poduprijeti!
3 Komu jsi rady udělil? Nemoudrému-li? Hned jsi základu dostatečně poučil?
Kako dobar savjet daješ neukome; baš si preveliku mudrost pokazao.
4 Komužs ty řeči zvěstoval? A čí duch vyšel z tebe?
Kome li si ove uputio riječi i koji duh je iz tebe govorio?”
5 Však i mrtvé věci pod vodami a obyvateli jejich sformovány bývají.
Pred Bogom mrtvi pod zemljom dolje strepe, vode morske dršću i nemani njine.
6 Odkryta jest propast před ním, i zahynutí není zakryto. (Sheol )
Pred njegovim okom otkriven zja Šeol i bezdan smrti nema vela na sebi. (Sheol )
7 Ontě roztáhl půlnoční stranu nad prázdnem, zavěsil zemi na ničemž.
On povrh praznine Sjever razapinje, on drži zemlju o ništa obješenu.
8 Zavazuje vody v oblacích svých, aniž se trhá oblak pod nimi.
On zatvara vodu u svoje oblake, a oblaci se pod njome ne prodiru.
9 On sám zdržuje stále trůn svůj, a roztahuje na něm oblaky své.
On zastire puno lice mjesečevo razastirući svoj oblak preko njega.
10 Cíl vyměřil rozlévání se vodám, až do skonání světla a tmy.
On je na vodi označio kružnicu gdje prestaje svjetlost i tmine počinju.
11 Sloupové nebeští třesou se a pohybují od žehrání jeho.
Svodu se nebeskom potresu stupovi i premru od straha kada on zaprijeti.
12 Mocí svou rozdělil moře, a rozumností svou dutí jeho.
Svojom je snagom on ukrotio more i neman Rahaba smrvio mudrošću.
13 Duchem svým nebesa ozdobil, a ruka jeho sformovala hada dlouhého.
Nebesa je svojim razbistrio dahom, a ruka mu je brzu zmiju probola.
14 Aj, toť jsou jen částky cest jeho, a jak nestižitelné jest i to maličko, což jsme slyšeli o něm. Hřímání pak moci jeho kdo srozumí?
Sve to samo djelić je djela njegovih, od kojih tek slabu jeku mi čujemo. Ali tko će shvatit' grom njegove moći?”