Jób 24
1 Proč by od Všemohoucího neměli býti skryti časové, a ti, kteříž jej znají, neměli neviděti dnů jeho?
Pourquoi le Tout-puissant n'a-t-Il pas des époques en réserve, et ses adorateurs ne voient-ils pas ses jours [de vengeance]?
2 Bezbožníť nyní mezníky přenášejí, a stádo, kteréž mocí zajali, pasou.
On déplace les bornes, on ravit les troupeaux, et on les fait paître comme siens;
3 Osla sirotků zajímají, v zástavě berou vola od vdovy.
on enlève l'âne de l'orphelin, on prend pour gage le bœuf de la veuve;
4 Strkají nuznými s cesty, musejí se vůbec skrývati chudí na světě.
on pousse le pauvre hors du chemin, et les malheureux du pays se cachent tous;
5 Aj, oni jako divocí oslové na poušti, vycházejí jako ku práci své, ráno přivstávajíce k loupeži; poušť jest chléb jejich i dětí jejich.
voici, comme des onagres, ils vont dans le désert à leur labeur, cherchant une proie;
6 Na cizím poli žnou, a z vinic bezbožníci sbírají.
la steppe leur donne du pain pour leurs enfants; ils ramassent dans les champs leur fourrage, et grapillent dans la vigne de l'impie;
7 Nahé přivodí k tomu, aby nocovati musili bez roucha, nemajíce se čím přiodíti na zimě.
nus ils passent la nuit, faute de manteau, ils sont sans abri durant la froidure;
8 A přívalem v horách moknouce, nemajíce obydlí, k skále se přivinouti musejí.
trempés par les pluies des montagnes, et manquant d'asile, ils embrassent les rochers.
9 Loupí sirotky, kteříž jsou při prsích, a od chudého základ berou.
On arrache l'orphelin à la mamelle, et l'on prend pour gage la couverture du pauvre,
10 Nahého opouštějí, že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati.
qui s'en va nu, privé de manteau, et qui reste affamé en portant les gerbes;
11 Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí.
dans leurs enclos il pressure l'olive, il foule au pressoir, et reste altéré.
12 Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní.
Du sein des villes sortent les soupirs des mourants, et l'âme des blessés crie au secours… Mais pour Dieu n'importe le contre-sens!
13 Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho.
D'autres sont ennemis de la lumière, n'en connaissent pas les voies, et n'en pratiquent point les sentiers.
14 Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj.
Au jour, le meurtrier se lève, tue le misérable et le pauvre, et la nuit, il est comme le voleur.
15 Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá.
L'œil de l'adultère épie le crépuscule, disant: Aucun œil ne me verra! et d'un voile il se couvre la tête…
16 Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla.
De nuit, ils percent les murs des maisons, de jour, ils se tiennent renfermés, ne connaissant pas la lumière.
17 Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí.
Car le matin est pour eux l'ombre de la mort, et les terreurs nocturnes leur sont familières.
18 Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou.
Vite [l'impie] passe comme glissant sur les eaux! dans le pays son héritage est maudit! il ne se tourne plus du côté de ses vignes!
Comme le sec et le chaud enlèvent l'eau de neige, ainsi l'Enfer absorbe ceux qui ont péché! (Sheol h7585)
20 Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom.
le sein maternel les oublie! ils font le régal des vers! on ne pense plus à eux! comme le bois l'impie est brisé,
21 Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní.
lui qui dépouilla la femme stérile, celle qui n'enfantait pas, et qui ne fit aucun bien à la veuve!…
22 Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj.
Non! Dieu par sa force conserve les violents; l'impie se relève, alors qu'il ne compte plus sur sa vie.
23 Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich.
Il lui donne de quoi se rassurer, afin qu'il soit soutenu, et Il a les yeux sur ses voies;
24 Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají.
ils se sont élevés: il ne faut qu'un instant, et ils ne sont plus: les voilà gisants, ils meurent comme tous les hommes, ils sont moissonnés comme les cimes des épis.
25 Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou?
S'il n'en était pas ainsi, qui me démentirait, et mettrait mon discours à néant?
