Jób 24
1 Proč by od Všemohoucího neměli býti skryti časové, a ti, kteříž jej znají, neměli neviděti dnů jeho?
Why are times not stored up by the Ruler of all, and why do those who have knowledge of him not see his days?
2 Bezbožníť nyní mezníky přenášejí, a stádo, kteréž mocí zajali, pasou.
The landmarks are changed by evil men, they violently take away flocks, together with their keepers.
3 Osla sirotků zajímají, v zástavě berou vola od vdovy.
They send away the ass of him who has no father, they take the widow's ox for debt.
4 Strkají nuznými s cesty, musejí se vůbec skrývati chudí na světě.
The crushed are turned out of the way; all the poor of the earth go into a secret place together.
5 Aj, oni jako divocí oslové na poušti, vycházejí jako ku práci své, ráno přivstávajíce k loupeži; poušť jest chléb jejich i dětí jejich.
Like asses in the waste land they go out to their work, looking for food with care; from the waste land they get bread for their children.
6 Na cizím poli žnou, a z vinic bezbožníci sbírají.
They get mixed grain from the field, and they take away the late fruit from the vines of those who have wealth.
7 Nahé přivodí k tomu, aby nocovati musili bez roucha, nemajíce se čím přiodíti na zimě.
They take their rest at night without clothing, and have no cover in the cold.
8 A přívalem v horách moknouce, nemajíce obydlí, k skále se přivinouti musejí.
They are wet with the rain of the mountains, and get into the cracks of the rock for cover.
9 Loupí sirotky, kteříž jsou při prsích, a od chudého základ berou.
The child without a father is forced from its mother's breast, and they take the young children of the poor for debt.
10 Nahého opouštějí, že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati.
Others go about without clothing, and though they have no food, they get in the grain from the fields.
11 Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí.
Between the lines of olive-trees they make oil; though they have no drink, they are crushing out the grapes.
12 Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní.
From the town come sounds of pain from those who are near death, and the soul of the wounded is crying out for help; but God does not take note of their prayer.
13 Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho.
Then there are those who are haters of the light, who have no knowledge of its ways, and do not go in them.
14 Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj.
He who is purposing death gets up before day, so that he may put to death the poor and those in need.
15 Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá.
And the man whose desire is for the wife of another is waiting for the evening, saying, No eye will see me; and he puts a cover on his face. And in the night the thief goes about;
16 Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla.
In the dark he makes holes in the walls of houses: in the daytime they are shutting themselves up, they have no knowledge of the light.
17 Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí.
For the middle of the night is as morning to them, they are not troubled by the fear of the dark.
18 Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou.
They go quickly on the face of the waters; their heritage is cursed in the earth; the steps of the crusher of grapes are not turned to their vine-garden.
Snow waters become dry with the heat: so do sinners go down into the underworld. (Sheol h7585)
20 Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom.
The public place of his town has no more knowledge of him, and his name has gone from the memory of men: he is rooted up like a dead tree.
21 Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní.
He is not kind to the widow, and he has no pity for her child.
22 Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj.
But God by his power gives long life to the strong; he gets up again, though he has no hope of life.
23 Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich.
He takes away his fear of danger and gives him support; and his eyes are on his ways.
24 Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají.
For a short time they are lifted up; then they are gone; they are made low, they are pulled off like fruit, and like the heads of grain they are cut off.
25 Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou?
And if it is not so, now, who will make it clear that my words are false, and that what I say is of no value?
