Jób 23

1 Tedy odpověděl Job a řekl:

ויען איוב ויאמר׃

2 Což vždy předce naříkání mé za zpouru jmíno bude, ješto bída má těžší jest nežli lkání mé?

גם היום מרי שחי ידי כבדה על אנחתי׃

3 Ó bych věděl, kde ho najíti, šel bych až k trůnu jeho.

מי יתן ידעתי ואמצאהו אבוא עד תכונתו׃

4 Pořádně bych před ním vedl při, a ústa svá naplnil bych důvody.

אערכה לפניו משפט ופי אמלא תוכחות׃

5 Zvěděl bych, jakými slovy by mně odpověděl, a porozuměl bych, co by mi řekl.

אדעה מלים יענני ואבינה מה יאמר לי׃

6 Zdaliž by podlé veliké síly své rozepři vedl se mnou? Nikoli, nýbrž on sám dal by mi sílu.

הברב כח יריב עמדי לא אך הוא ישם בי׃

7 Tuť by upřímý hádati se mohl s ním, a byl bych osvobozen všelijak od soudce svého.

שם ישר נוכח עמו ואפלטה לנצח משפטי׃

8 Ale aj, půjdu-li upřímo dále, tam ho není; pakli nazpět, nepostihnu ho.

הן קדם אהלך ואיננו ואחור ולא אבין לו׃

9 By i čím zaměstknán byl na levo, předce ho nespatřím; zastře-li se na pravo, ovšem ho neuzřím.

שמאול בעשתו ולא אחז יעטף ימין ולא אראה׃

10 Nebo on zná cestu, kteráž jest při mně; bude-li mne zkušovati, jako zlato se ukáži.

כי ידע דרך עמדי בחנני כזהב אצא׃

11 Šlepějí zajisté jeho přídržela se noha má, cesty jeho šetřil jsem, abych se s ní neuchyloval.

באשרו אחזה רגלי דרכו שמרתי ולא אט׃

12 Aniž od přikázaní rtů jeho uchýlil jsem se, nýbrž ustaviv se na tom, schované jsem měl řeči úst jeho.

מצות שפתיו ולא אמיש מחקי צפנתי אמרי פיו׃

13 On pak jestliže při čem stojí, kdo jej odvrátí? Ano duše jeho čehož jen žádá, toho hned dovodí.

והוא באחד ומי ישיבנו ונפשו אותה ויעש׃

14 A vykoná uložení své o mně; nebo takových příkladů mnoho jest při něm.

כי ישלים חקי וכהנה רבות עמו׃

15 Pročež před tváří jeho děsím se; když to rozvažuji, lekám se ho.

על כן מפניו אבהל אתבונן ואפחד ממנו׃

16 Bůh zajisté zemdlil srdce mé, a Všemohoucí předěsil mne,

ואל הרך לבי ושדי הבהילני׃

17 Tak že sotva jsem nezahynul v těch temnostech; nebo před tváří mou ne zakryl mrákoty.

כי לא נצמתי מפני חשך ומפני כסה אפל׃