Jób 23

1 Tedy odpověděl Job a řekl:

Et Job répondit et dit:

2 Což vždy předce naříkání mé za zpouru jmíno bude, ješto bída má těžší jest nežli lkání mé?

Encore aujourd’hui ma plainte est amère, la main qui s’appesantit sur moi est plus pesante que mon gémissement!

3 Ó bych věděl, kde ho najíti, šel bych až k trůnu jeho.

Oh! si je savais le trouver, et parvenir là où il est assis!

4 Pořádně bych před ním vedl při, a ústa svá naplnil bych důvody.

J’exposerais [ma] juste cause devant lui, et je remplirais ma bouche d’arguments;

5 Zvěděl bych, jakými slovy by mně odpověděl, a porozuměl bych, co by mi řekl.

Je saurais les paroles qu’il me répondrait, et je comprendrais ce qu’il me dirait.

6 Zdaliž by podlé veliké síly své rozepři vedl se mnou? Nikoli, nýbrž on sám dal by mi sílu.

Contesterait-il avec moi dans la grandeur de sa force? Non, mais il ferait attention à moi.

7 Tuť by upřímý hádati se mohl s ním, a byl bych osvobozen všelijak od soudce svého.

Là, un homme droit raisonnerait avec lui, et je serais délivré pour toujours de mon juge.

8 Ale aj, půjdu-li upřímo dále, tam ho není; pakli nazpět, nepostihnu ho.

Voici, je vais en avant, mais il n’y est pas; et en arrière, mais je ne l’aperçois pas;

9 By i čím zaměstknán byl na levo, předce ho nespatřím; zastře-li se na pravo, ovšem ho neuzřím.

À gauche, quand il y opère, mais je ne le discerne pas; il se cache à droite, et je ne le vois pas.

10 Nebo on zná cestu, kteráž jest při mně; bude-li mne zkušovati, jako zlato se ukáži.

Mais il connaît la voie que je suis; il m’éprouve, je sortirai comme de l’or.

11 Šlepějí zajisté jeho přídržela se noha má, cesty jeho šetřil jsem, abych se s ní neuchyloval.

Mon pied s’attache à ses pas; j’ai gardé sa voie, et je n’en ai point dévié.

12 Aniž od přikázaní rtů jeho uchýlil jsem se, nýbrž ustaviv se na tom, schované jsem měl řeči úst jeho.

Je ne me suis pas retiré du commandement de ses lèvres; j’ai serré [par-devers moi] les paroles de sa bouche plus que le propos de mon propre cœur.

13 On pak jestliže při čem stojí, kdo jej odvrátí? Ano duše jeho čehož jen žádá, toho hned dovodí.

Mais lui, il a une [pensée], et qui l’en fera revenir? Ce que son âme désire, il le fait.

14 A vykoná uložení své o mně; nebo takových příkladů mnoho jest při něm.

Car il achèvera ce qui est déterminé pour moi; et bien des choses semblables sont auprès de lui.

15 Pročež před tváří jeho děsím se; když to rozvažuji, lekám se ho.

C’est pourquoi je suis terrifié devant sa face; je considère, et je suis effrayé devant lui.

16 Bůh zajisté zemdlil srdce mé, a Všemohoucí předěsil mne,

Et Dieu a fait défaillir mon cœur, et le Tout-puissant m’a frappé de terreur;

17 Tak že sotva jsem nezahynul v těch temnostech; nebo před tváří mou ne zakryl mrákoty.

Parce que je n’ai pas été anéanti devant les ténèbres, et qu’il ne m’a pas caché l’obscurité.