Jób 23
1 Tedy odpověděl Job a řekl:
Then Job answered and said:
2 Což vždy předce naříkání mé za zpouru jmíno bude, ješto bída má těžší jest nežli lkání mé?
Still is my complaint bitter; But my wound is deeper than my groaning.
3 Ó bych věděl, kde ho najíti, šel bych až k trůnu jeho.
O that I knew where I might find him! That I might go before his throne!
4 Pořádně bych před ním vedl při, a ústa svá naplnil bych důvody.
I would order my cause before him, And fill my mouth with arguments;
5 Zvěděl bych, jakými slovy by mně odpověděl, a porozuměl bych, co by mi řekl.
I should know what he would answer me, And understand what he would say to me.
6 Zdaliž by podlé veliké síly své rozepři vedl se mnou? Nikoli, nýbrž on sám dal by mi sílu.
Would he contend with me with his mighty power? No! he would have regard to me.
7 Tuť by upřímý hádati se mohl s ním, a byl bych osvobozen všelijak od soudce svého.
Then would an upright man contend with him, And I should be fully acquitted by my judge.
8 Ale aj, půjdu-li upřímo dále, tam ho není; pakli nazpět, nepostihnu ho.
But, behold, I go eastward, and he is not there; And westward, but I cannot perceive him;
9 By i čím zaměstknán byl na levo, předce ho nespatřím; zastře-li se na pravo, ovšem ho neuzřím.
To the north, where he worketh, but I cannot behold him; He hideth himself on the south, and I cannot see him.
10 Nebo on zná cestu, kteráž jest při mně; bude-li mne zkušovati, jako zlato se ukáži.
But he knoweth the way which is in my heart; When he trieth me, I shall come forth as gold.
11 Šlepějí zajisté jeho přídržela se noha má, cesty jeho šetřil jsem, abych se s ní neuchyloval.
My feet have trodden in his steps; His way I have kept, and have not turned aside from it.
12 Aniž od přikázaní rtů jeho uchýlil jsem se, nýbrž ustaviv se na tom, schované jsem měl řeči úst jeho.
I have not neglected the precepts of his lips; Above my own law have I esteemed the words of his mouth.
13 On pak jestliže při čem stojí, kdo jej odvrátí? Ano duše jeho čehož jen žádá, toho hned dovodí.
But he is of one mind, and who can turn him? And what he desireth, that he doeth.
14 A vykoná uložení své o mně; nebo takových příkladů mnoho jest při něm.
He performeth that which is appointed for me; And many such things are in his mind!
15 Pročež před tváří jeho děsím se; když to rozvažuji, lekám se ho.
Therefore I am in terror on account of him; When I consider, I am afraid of him.
16 Bůh zajisté zemdlil srdce mé, a Všemohoucí předěsil mne,
For God maketh my heart faint; Yea, the Almighty terrifieth me;
17 Tak že sotva jsem nezahynul v těch temnostech; nebo před tváří mou ne zakryl mrákoty.
Because I was not taken away before darkness came, And he hath not hidden darkness from mine eyes.
