< Jób 23 >
1 Tedy odpověděl Job a řekl:
А Иов в отговор рече:
2 Což vždy předce naříkání mé za zpouru jmíno bude, ješto bída má těžší jest nežli lkání mé?
И днес оплакването ми е горчиво; Ръката ми е по-тежка от въздишането ми.
3 Ó bych věděl, kde ho najíti, šel bych až k trůnu jeho.
Ах, да бих знаел где да Го намеря! Отишъл бих до престола Му,
4 Pořádně bych před ním vedl při, a ústa svá naplnil bych důvody.
Изложил бих делото си пред Него, И напълнил бих устата си с доводи,
5 Zvěděl bych, jakými slovy by mně odpověděl, a porozuměl bych, co by mi řekl.
Узнал бих думите, които Той би ми отговорил, И разбрал бих какво щеше да ми рече.
6 Zdaliž by podlé veliké síly své rozepři vedl se mnou? Nikoli, nýbrž on sám dal by mi sílu.
Щеше ли Той да се препира с мене с голямата Си сила? Не! щеше само да внимава в мен.
7 Tuť by upřímý hádati se mohl s ním, a byl bych osvobozen všelijak od soudce svého.
Тогава би станало явно, че един праведник разисква с Него; И така аз бих се освободил за винаги от Съдията си.
8 Ale aj, půjdu-li upřímo dále, tam ho není; pakli nazpět, nepostihnu ho.
Обаче, ето, отивам напред, но няма Го, И назад, но не го виждам,
9 By i čím zaměstknán byl na levo, předce ho nespatřím; zastře-li se na pravo, ovšem ho neuzřím.
Наляво, гдето работи, но не мога да Го видя; Крие се надясно, и Го не виждам.
10 Nebo on zná cestu, kteráž jest při mně; bude-li mne zkušovati, jako zlato se ukáži.
Знае, обаче, пътя ми; когато ме изпита, Ще изляза като злато.
11 Šlepějí zajisté jeho přídržela se noha má, cesty jeho šetřil jsem, abych se s ní neuchyloval.
Ногата ми се е държала здраво в Неговите стъпки; Опазил съм пътя Му без да се отклоня;
12 Aniž od přikázaní rtů jeho uchýlil jsem se, nýbrž ustaviv se na tom, schované jsem měl řeči úst jeho.
От заповедите на устните Му не съм се оттеглил назад; Съхранил съм думите на устата Му повече от нужната си храна.
13 On pak jestliže při čem stojí, kdo jej odvrátí? Ano duše jeho čehož jen žádá, toho hned dovodí.
Но Той е на един ум, и кой може да Го отвърне? И каквото желае душата Му, това прави.
14 A vykoná uložení své o mně; nebo takových příkladů mnoho jest při něm.
Защото върши това, което е определено за мене; И много такива неща има у Него.
15 Pročež před tváří jeho děsím se; když to rozvažuji, lekám se ho.
Затова, смущавам се в присъствието Му; Когато размишлявам треперя от Него.
16 Bůh zajisté zemdlil srdce mé, a Všemohoucí předěsil mne,
Защото сам Бог е разслабил сърцето ми, И Всемогъщият ме е смутил;
17 Tak že sotva jsem nezahynul v těch temnostech; nebo před tváří mou ne zakryl mrákoty.
Тъй като не по причина на тъмнината се отсичат думите ми Нито по причина на мрака, който покрива лицето ми.