Jób 22
1 A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
Ipapo Erifazi muTemani akapindura akati:
2 Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
“Ko, munhu angabatsira Mwari here? Kunyange munhu akachenjera angamubatsira here?
3 Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
Wamasimba Ose angawana mufaro weiko dai iwe wakarurama? Aibatsirwa neiko dai nzira dzako dzaiva dzakarurama?
4 Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
“Imhaka yokumunamata kwako here zvaanokutsiura uyewo achikupa mhosva?
5 Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
Zvakaipa zvako hazvina kukura here? Handiti zvivi zvako hazviperi?
6 Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
Wakakumbira rubatso kuhama dzako pasina; wakatorera vanhu nguo dzavo, uchivasiya vasina kupfeka.
7 Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
Wakanyima mvura vakaneta uye wakanyima vane nzara zvokudya,
8 Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
kunyange wakanga uri munhu ane simba, ane minda yake, uri munhu anokudzwa, agere pairi.
9 Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
Wakadzinga chirikadzi dzisina chinhu uye wakavhuna simba renherera.
10 A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
Ndokusaka misungo yakakukomberedza, ndokusaka njodzi ichikuvhundutsa,
11 Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
ndokusaka kuine rima usingakwanisi kuona, uye mafashamu emvura achikufukidza.
12 Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
“Ko, Mwari haazi kumusoro kwokudenga here? Tarira kukwirira kwakaita nyeredzi dzokumusoro-soro!
13 Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
Asi imi munoti, ‘Mwari anoziveiko? Ko, anotonga murima rakadai here?
14 Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
Makore matema anomufukidza, saka haationi paanofamba-famba padenderedzwa ramatenga.’
15 Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
Ko, iwe ucharambira munzira yakare iya yakatsikwa navanhu vakaipa here?
16 Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
Ivo vakabvutwa nguva yavo isati yasvika, hwaro hwavo hwakakukurwa namafashamu.
17 Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
Vakati kuna Mwari, ‘Tisiyei takadaro! Wamasimba Ose angaiteiko kwatiri?’
18 On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
Sezvo ari iye akazadza dzimba dzavo nezvinhu zvakanaka, ndinomira kure namano avakaipa.
19 Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
“Vakarurama vanoona kuparadzwa kwavo vagofara, vasina mhaka vanovaseka vachiti,
20 Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
‘Zvirokwazvo vadzivisi vedu vaparadzwa, uye moto unopedza pfuma yavo.’
21 Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
“Zviise pasi paMwari ugova norugare naye, nenzira iyi kubudirira kuchasvika kwauri.
22 Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
Gamuchira kurayira kunobva mumuromo make uye uchengete mashoko ake mumwoyo.
23 Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
Kana ukadzokera kuna Wamasimba Ose, uchadzoredzerwa: Kana ukabvisa zvakaipa uchizviisa kure netende rako,
24 Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
uye ukaisa goridhe rako paguruva, iro goridhe rako rokuOfiri kumatombo okunzizi,
25 Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
ipapo Wamasimba Ose achava goridhe rako, iyo sirivha yako yakanyatsosanangurwa.
26 A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
Zvirokwazvo ipapo uchawana mufaro muna Wamasimba Ose, uye uchasimudzira chiso chako kuna Mwari.
27 Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
Uchanyengetera kwaari, uye achakunzwa, uye iwe uchazadzisa zvawakapika.
28 Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
Zvaunotaura sechirevo zvichaitika, uye chiedza chichavhenekera panzira dzako.
29 Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
Vanhu pavanodzikiswa iwe ukati, ‘Vasimudzei!’ ipapo vakaderedzwa vachaponeswa.
30 Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.
Achadzikinura kunyange uyo ane mhosva, acharwirwa kubudikidza nokuchena kwamaoko ako.”
