Jób 22
1 A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
Então respondeu Eliphaz o temanita, e disse:
2 Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
Porventura o homem será de algum proveito a Deus? antes a si mesmo o prudente será proveitoso.
3 Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
Ou tem o Todo-poderoso prazer em que tu sejas justo? ou lucro algum que tu faças perfeitos os teus caminhos?
4 Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
Ou te repreende, pelo temor que tem de ti? ou entra contigo em juízo?
5 Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
Porventura não é grande a tua malícia? e sem termo as tuas iniquidades?
6 Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
Porque penhoraste a teus irmãos sem causa alguma, e aos nus despiste os vestidos.
7 Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
Não deste de beber água ao cançado, e ao faminto retiveste o pão.
8 Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
Mas para o violento era a terra, e o homem tido em respeito habitava nela.
9 Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
As viúvas despediste vazias, e os braços dos órfãos foram quebrantados.
10 A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
Por isso é que estás cercado de laços, e te perturbou um pavor repentino,
11 Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
Ou as trevas que não vês, e a abundância d'água que te cobre.
12 Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
Porventura Deus não está na altura dos céus? olha pois para o cume das estrelas, quão levantadas estão.
13 Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
E dizes que sabe Deus disto? porventura julgará por entre a escuridão?
14 Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
As nuvens são escondedura para ele, para que não veja: e passeia pelo circuito dos céus.
15 Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
Porventura consideraste a vereda do século passado, que pisaram os homens iníquos?
16 Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
Os quais foram arrebatados antes do seu tempo: sobre cujo fundamento um dilúvio se derramou.
17 Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
Diziam a Deus: Retira-te de nós. E que é o que o Todo-poderoso lhes fez?
18 On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
Sendo ele o que enchera de bens as suas casas: mas o conselho dos ímpios esteja longe de mim.
19 Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
Os justos o viram, e se alegravam, e o inocente escarneceu deles.
20 Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
Porquanto o nosso estado não foi destruído, mas o fogo consumiu o resto deles.
21 Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
Acostuma-te pois a ele, e tem paz, e assim te sobrevirá o bem.
22 Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
Aceita, peço-te, a lei da sua boca, e põe as suas palavras no teu coração.
23 Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
Se te converteres ao Todo-poderoso, serás edificado: afasta a iniquidade da tua tenda.
24 Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
Então amontoarás ouro como pó, e o ouro de Ophir como pedras dos ribeiros.
25 Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
E até o Todo-poderoso te será por ouro, e a tua prata amontoada.
26 A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
Porque então te deleitarás no Todo-poderoso, e levantarás o teu rosto para Deus.
27 Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
Deveras orarás, a ele, e ele te ouvirá, e pagarás os teus votos.
28 Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
Determinando tu algum negócio, ser-te-á firme, e a luz brilhará em teus caminhos.
29 Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
Quando abaterem, então tu dirás: Haja exaltação: e Deus salvará ao humilde.
30 Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.
E livrará até ao que não é inocente; porque fica livre pela pureza de tuas mãos.
