Jób 22
1 A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
Da antwortete Eliphas von Theman und sprach:
2 Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
Kann denn ein Mann Gottes etwas nützen? Nur sich selber nützt ein Kluger.
3 Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
Meinst du, dem Allmächtigen liege daran, daß du gerecht seist? Was hilft's ihm, wenn deine Wege ohne Tadel sind?
4 Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
Meinst du wegen deiner Gottesfurcht strafe er dich und gehe mit dir ins Gericht?
5 Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
Nein, deine Bosheit ist zu groß, und deiner Missetaten ist kein Ende.
6 Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
Du hast etwa deinem Bruder ein Pfand genommen ohne Ursache; du hast den Nackten die Kleider ausgezogen;
7 Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
du hast die Müden nicht getränkt mit Wasser und hast dem Hungrigen dein Brot versagt;
8 Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
du hast Gewalt im Lande geübt und prächtig darin gegessen;
9 Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
die Witwen hast du leer lassen gehen und die Arme der Waisen zerbrochen.
10 A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
Darum bist du mit Stricken umgeben, und Furcht hat dich plötzlich erschreckt.
11 Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
Solltest du denn nicht die Finsternis sehen und die Wasserflut, die dich bedeckt?
12 Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
Ist nicht Gott hoch droben im Himmel? Siehe, die Sterne an droben in der Höhe!
13 Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
Und du sprichst: “Was weiß Gott? Sollte er, was im Dunkeln ist, richten können?
14 Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
Die Wolken sind die Vordecke, und er sieht nicht; er wandelt im Umkreis des Himmels.”
15 Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
Achtest du wohl auf den Weg, darin vorzeiten die Ungerechten gegangen sind?
16 Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
die vergangen sind, ehe denn es Zeit war, und das Wasser hat ihren Grund weggewaschen;
17 Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
die zu Gott sprachen: “Hebe dich von uns! was sollte der Allmächtige uns tun können?”
18 On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
so er doch ihr Haus mit Gütern füllte. Aber der Gottlosen Rat sei ferne von mir.
19 Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
Die Gerechten werden es sehen und sich freuen, und der Unschuldige wird ihrer spotten:
20 Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
“Fürwahr, unser Widersacher ist verschwunden; und sein Übriggelassenes hat das Feuer verzehrt.”
21 Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
So vertrage dich nun mit ihm und habe Frieden; daraus wird dir viel Gutes kommen.
22 Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
Höre das Gesetz von seinem Munde und fasse seine Reden in dein Herz.
23 Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
Wirst du dich bekehren zu dem Allmächtigen, so wirst du aufgebaut werden. Tue nur Unrecht ferne hinweg von deiner Hütte
24 Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
und wirf in den Staub dein Gold und zu den Steinen der Bäche das Ophirgold,
25 Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
so wird der Allmächtige dein Gold sein und wie Silber, das dir zugehäuft wird.
26 A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
Dann wirst du Lust haben an dem Allmächtigen und dein Antlitz zu Gott aufheben.
27 Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
So wirst du ihn bitten, und er wird dich hören, und wirst dein Gelübde bezahlen.
28 Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
Was du wirst vornehmen, wird er dir lassen gelingen; und das Licht wird auf deinem Wege scheinen.
29 Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
Denn die sich demütigen, die erhöht er; und wer seine Augen niederschlägt, der wird genesen.
30 Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.
Auch der nicht unschuldig war wird errettet werden; er wird aber errettet um deiner Hände Reinigkeit willen.
