Jób 22
1 A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
And Eliphaz the Temanite answereth and saith: —
2 Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
To God is a man profitable, Because a wise man to himself is profitable?
3 Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
Is it a delight to the Mighty One That thou art righteous? is it gain, That thou makest perfect thy ways?
4 Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
Because of thy reverence Doth He reason [with] thee? He entereth with thee into judgment:
5 Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
Is not thy wickedness abundant? And there is no end to thine iniquities.
6 Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
For thou takest a pledge of thy brother for nought, And the garments of the naked Thou dost strip off.
7 Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
Thou causest not the weary to drink water, And from the hungry thou withholdest bread.
8 Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
As to the man of arm — he hath the earth, And the accepted of face — he dwelleth in it.
9 Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
Widows thou hast sent away empty, And the arms of the fatherless are bruised.
10 A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
Therefore round about thee [are] snares, And trouble thee doth fear suddenly.
11 Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
Or darkness — thou dost not see, And abundance of waters doth cover thee.
12 Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
Is not God high [in] heaven? And see the summit of the stars, That they are high.
13 Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
And thou hast said, 'What — hath God known? Through thickness doth He judge?
14 Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
Thick clouds [are] a secret place to Him, And He doth not see;' And the circle of the heavens He walketh habitually,
15 Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
The path of the age dost thou observe, That men of iniquity have trodden?
16 Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
Who have been cut down unexpectedly, A flood is poured out on their foundation.
17 Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
Those saying to God, 'Turn aside from us,' And what doth the Mighty One to them?
18 On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
And he hath filled their houses [with] good: (And the counsel of the wicked Hath been far from me.)
19 Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
See do the righteous and they rejoice, And the innocent mocketh at them,
20 Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
'Surely our substance hath not been cut off, And their excellency hath fire consumed.'
21 Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
Acquaint thyself, I pray thee, with Him, And be at peace, Thereby thine increase [is] good.
22 Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
Receive, I pray thee, from His mouth a law, And set His sayings in thy heart.
23 Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
If thou dost return unto the Mighty Thou art built up, Thou puttest iniquity far from thy tents.
24 Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
So as to set on the dust a defence, And on a rock of the valleys a covering.
25 Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
And the Mighty hath been thy defence, And silver [is] strength to thee.
26 A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
For then on the Mighty thou delightest thyself, And dost lift up unto God thy face,
27 Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
Thou dost make supplication unto Him, And He doth hear thee, And thy vows thou completest.
28 Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
And thou decreest a saying, And it is established to thee, And on thy ways hath light shone.
29 Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
For they have made low, And thou sayest, 'Lift up.' And the bowed down of eyes he saveth.
30 Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.
He delivereth the not innocent, Yea, he hath been delivered By the cleanness of thy hands.
