Jób 22
1 A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
Then Eliphaz the Temanite answered and said:
2 Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
Can a man, then, profit God? Behold, the wise man profiteth himself.
3 Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
Is it a pleasure to the Almighty, that thou art righteous; Or a gain to him, that thou walkest uprightly?
4 Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
Will he contend with thee because he feareth thee? Will he enter with thee into judgment?
5 Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
Hath not thy wickedness been great? Have not thine iniquities been numberless?
6 Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
For thou hast taken a pledge from thy brother unjustly, And stripped the poor of their clothing.
7 Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
Thou hast given the weary no water to drink, And withholden bread from the hungry.
8 Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
But the man of power, his was the land, And the honorable man dwelt in it.
9 Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
Thou hast sent widows away empty, And broken the arms of the fatherless.
10 A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
Therefore snares are round about thee, And sudden fear confoundeth thee;
11 Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
Or darkness, through which thou canst not see, And floods of water cover thee.
12 Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
Is not God in the height of heaven? And behold the stars, how high they are!
13 Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
Hence thou sayest, “What doth God know? Can he govern behind the thick darkness?
14 Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
Dark clouds are a veil to him, and he cannot see; And he walketh upon the arch of heaven.”
15 Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
Wilt thou take the old way Which wicked men have trodden,
16 Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
Who were cut down before their time, And whose foundations were swept away by a flood?
17 Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
Who said unto God, “Depart from us!” And, “What can the Almighty do to us?”
18 On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
And yet he filled their houses with good things!—Far from me be the counsel of the wicked!
19 Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
The righteous see their fate, and rejoice; And the innocent hold them in derision.
20 Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
“Truly our adversary is destroyed, And fire hath consumed his abundance!”
21 Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
Acquaint now thyself with him, and be at peace: Thus shall prosperity return to thee.
22 Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
Receive, I pray thee, instruction from his mouth, And lay up his words in thy heart.
23 Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
If thou return to the Almighty, thou shalt be built up; If thou put away iniquity from thy tent.
24 Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
Cast to the dust thy gold, And the gold of Ophir to the stones of the brook:
25 Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
Then shall the Almighty be thy gold, Yea, treasures of silver unto thee;
26 A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
For then shalt thou have delight in the Almighty, And shalt lift up thy face unto God.
27 Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
Thou shalt pray to him, and he shall hear thee, And thou shalt perform thy vows.
28 Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
The purpose which thou formest shall prosper with thee, And light shall shine upon thy ways.
29 Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
When men are cast down, thou shalt say, “There lifting up!” And the humble person he will save.
30 Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.
He will deliver even him that is not innocent. The purity of thy hands shall save him.
