Jób 22
1 A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
Then Eliphaz the Temanite answered, and said,
2 Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
Can a man be profitable to God? Surely he who is wise is profitable to himself.
3 Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
Is it any pleasure to the Almighty that thou are righteous? Or is it gain to him that thou make thy ways perfect?
4 Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
Is it for thy fear of him that he reproves thee, that he enters with thee into judgment?
5 Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
Is not thy wickedness great? Neither is there any end to thine iniquities.
6 Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
For thou have taken pledges from thy brother for nothing, and stripped the naked of their clothing.
7 Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
Thou have not given water to the weary to drink, and thou have withheld bread from the hungry.
8 Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
But as for the mighty man, he had the land. And the honorable man, he dwelt in it.
9 Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
Thou have sent widows away empty, and the arms of the fatherless have been broken.
10 A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
Therefore snares are round about thee, and sudden fear troubles thee,
11 Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
or darkness, so that thou cannot see, and abundance of waters cover thee.
12 Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
Is not God in the height of heaven? And behold the height of the stars, how high they are!
13 Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
And thou say, What does God know? Can he judge through the thick darkness?
14 Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
Thick clouds are a covering to him, so that he does not see, and he walks on the vault of heaven.
15 Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
Will thou keep the old way which wicked men have trodden?
16 Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
Who were snatched away before their time, whose foundation was poured out as a stream,
17 Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
who said to God, Depart from us, and, What can the Almighty do for us?
18 On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
Yet he filled their houses with good things. But the counsel of the wicked is far from me.
19 Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
The righteous see it, and are glad. And the innocent laugh them to scorn,
20 Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
Saying, Surely those who rose up against us are cut off, and the remnant of them, the fire has consumed.
21 Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
Acquaint now thyself with him, and be at peace. By this good shall come to thee.
22 Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
Receive, I pray thee, the law from his mouth, and lay up his words in thy heart.
23 Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
If thou return to the Almighty, thou shall be built up, thou put away unrighteousness far from thy tents.
24 Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
Then thou shall lay up gold as dust, and the gold of Ophir as the stones of the brooks.
25 Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
Yea, the Almighty will be thy treasure, and precious silver to thee.
26 A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
For then shall thou delight thyself in the Almighty, and shall lift up thy face to God.
27 Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
Thou shall make thy prayer to him, and he will hear thee, and thou shall pay thy vows.
28 Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
Thou shall also decree a thing, and it shall be established to thee. And light shall shine upon thy ways.
29 Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
When they cast thee down, thou shall say, There is lifting up, and he will save the humble man.
30 Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.
He will deliver even him who is not innocent. Yea, he shall be delivered through the cleanness of thy hands.
