< Jób 22 >

1 A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
Тогава теманецът Елифаз в отговор рече:
2 Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
Може ли човек да бъде полезен Богу? Ако разумен може да бъде полезен на семе си.
3 Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
Ако си ти праведен, Всемогъщият има ли за какво да се радва? Или ползува ли се Той, ако правиш пътищата си непорочни?
4 Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
Поради твоя ли страх от Него Той те изобличава, И влиза в съд с тебе?
5 Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
Нечестието ти не е ли голямо? И беззаконията ти не са ли безкрайни?
6 Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
Защото без причина си взел залог от брата си. И си лишил голите от дрехите им,
7 Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
Не си напоил с вода уморения, И си задържал хляб от гладния.
8 Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
А който беше як, той придобиваше земята; И който беше почитан, той се заселваше в нея.
9 Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
Вдовици си отпратил празни, И мишците на сирачетата си строшил.
10 A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
За това примки те обикалят, И страх внезапен те ужасява,
11 Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
Или тъмнина, та не виждаш, И множество води те покрива.
12 Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
Бог не е ли на небесните висоти? Сега гледай височината на звездите, колко са на високо!
13 Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
А ти казваш: Где ще знае Бог? През мрака ли може да съди?
14 Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
Облаци Го покриват, та не вижда: И ходи по свода небесен,
15 Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
Забележил ли си ти стария път, По който са ходили беззаконниците?
16 Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
Тия, които преждевременно бидоха грабнати, И чиято основа порой завлече,
17 Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
Които рекоха Богу: Отдалечи се от нас, И - какво може Всемогъщият да стори за нас?
18 On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
При все, че Той напълни с блага домовете им. Но далеч да бъде от мене мъдруването на нечестивите!
19 Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
Праведните гледат и се радват; И невинните им се присмиват, като казват:
20 Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
Не бяха ли погубени въстаналите против нас, И огън погълна останалите от тях?
21 Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
Сприятели се сега с Него и бъди в мир; От това ще дойде добро за тебе.
22 Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
Приеми, прочее, закона от устата Му, И съхрани думите Му в сърцето си.
23 Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
Ако се върнеш към Всемогъщия, пак ще бъдеш утвърден; Отдалечи, прочее, беззаконието от шатрите си,
24 Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
Хвърли злото си в пръстта, И офирското злато между камъните на потоците;
25 Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
И Всемогъщият ще ти бъде злато, И изобилие от сребро за тебе.
26 A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
Защото тогава ще се веселиш във Всемогъщия, И ще въздигаш лицето си към Бога.
27 Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
Ще Му се помолиш, и Той ще те послуша; И ще изпълни обреците Си.
28 Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
И каквото решение направиш, ще ти бъде потвърдено; И светлина ще сияе по пътищата ти.
29 Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
Когато те унижат, Тогава ще речеш: Има въздигане! И Той ще спаси онзи, който има смирен поглед.
30 Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.
Даже онзи, който не е невинен, ще избави; Да! с чистотата на твоите ръце ще бъде избавен.

< Jób 22 >