< Jób 21 >

1 A odpovídaje Job, řekl:
Job contestó:
2 Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.
“Por favor, escuchen atentamente lo que digo; eso sería un consuelo que podrían darme.
3 Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.
Tengan paciencia conmigo; déjenme hablar. Después de que haya habladao, pueden seguir burlándose de mí.
4 Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?
¿Me estoy quejando de la gente? Por supuesto que no. ¿Por qué no debería estar impaciente?
5 Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.
Mírenme. ¿No están horrorizados? Tápense la boca con la mano en señal de asombro.
6 Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.
Cada vez que pienso en lo que me ha pasado me horrorizo y tiemblo de miedo.
7 Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?
“¿Por qué siguen viviendo los malvados, que envejecen y son cada vez más poderosos?
8 Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.
Sus hijos están con ellos; ven crecer a sus nietos.
9 Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.
Viven en sus casas con seguridad; no tienen miedo. Dios no usa su vara para golpearlos.
10 Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.
Sus toros siempre crían con éxito; sus vacas paren terneros y no abortan.
11 Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.
Sacan a jugar a sus pequeños como si fueran corderos; sus niños bailan alrededor.
12 Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.
Cantan acompañados de la pandereta y la lira; celebran con la música de la flauta.
13 Tráví v štěstí dny své, a v okamžení do hrobu sstupují. (Sheol h7585)
Viven felices y bajan al sepulcro en paz. (Sheol h7585)
14 Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.
Sin embargo, le dicen a Dios: ‘¡Vete lejos! No queremos saber nada de ti.
15 Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?
¿Quién se cree el Todopoderoso para que le sirvamos como esclavos? ¿Qué beneficio hay para nosotros si le oramos?’
16 Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.
Esa gente cree que hace su propia fortuna, pero yo no acepto su forma de pensar.
17 Často-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?
“Cuántas veces se apaga la lámpara de los malvados? ¿Cuántas veces les sobreviene el desastre? ¿Cuántas veces castiga Dios a los impíos en su cólera?
18 Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?
¿Son arrastrados como paja en el viento? ¿Viene un tornado y se los lleva?
19 Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,
Algunos dicen: ‘Dios guarda el castigo de la gente para sus hijos’. Pero yo digo: ‘Dios debería castigar a esas personas para que aprendan de ello’.
20 A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?
Que ellos mismos vean su destrucción y beban profundamente de la ira de Dios.
21 O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?
Porque no les importará lo que les ocurra a sus familias una vez que hayan muerto.
22 Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?
“¿Puede alguien enseñarle a Dios algo que no sepa ya, puesto que él es quien juzga incluso a los seres celestiales?
23 Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.
Una persona muere con buena salud, totalmente cómoda y segura.
24 Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.
Su cuerpo está gordo por haber comido bien; sus huesos aún son fuertes.
25 Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.
Otro muere después de una vida miserable sin haber experimentado la felicidad.
26 Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.
Sin embargo, ambos son enterrados en el mismo polvo; son tratados de igual manera en la muerte, comidos por los gusanos.
27 Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.
“Sé lo que piensan y sus planes para hacerme mal.
28 Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?
Pueden preguntarme: ‘¿Dónde está la casa del gran hombre? ¿Dónde está el lugar donde viven los malvados?’
29 Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,
¿No le han preguntado a los viajeros? ¿No le prestan atención a lo que dicen?
30 Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?
La gente malvada se salva en tiempos de desastre; es rescatada del día del juicio.
31 Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?
¿Quién cuestiona sus acciones? ¿Quién les paga por lo que han hecho?
32 A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.
Cuando finalmente mueren y son llevados al cementerio, su tumba está custodiada. La tierra de la tumba los cubre suavemente.
33 Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.
Todo el mundo asiste a sus funerales; una enorme procesión de gente viene a presentar sus últimos respetos.
34 Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich ne zůstává než faleš.
¿Por qué tratan de consolarme con tonterías? Sus respuestas no son más que una sarta de mentiras!”

< Jób 21 >