Jób 21
1 A odpovídaje Job, řekl:
Giobbe rispose:
2 Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.
Ascoltate bene la mia parola e sia questo almeno il conforto che mi date.
3 Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.
Tollerate che io parli e, dopo il mio parlare, deridetemi pure.
4 Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?
Forse io mi lamento di un uomo? E perché non dovrei perder la pazienza?
5 Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.
Statemi attenti e resterete stupiti, mettetevi la mano sulla bocca.
6 Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.
Se io ci penso, ne sono turbato e la mia carne è presa da un brivido.
7 Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?
Perché vivono i malvagi, invecchiano, anzi sono potenti e gagliardi?
8 Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.
La loro prole prospera insieme con essi, i loro rampolli crescono sotto i loro occhi.
9 Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.
Le loro case sono tranquille e senza timori; il bastone di Dio non pesa su di loro.
10 Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.
Il loro toro feconda e non falla, la vacca partorisce e non abortisce.
11 Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.
Mandano fuori, come un gregge, i loro ragazzi e i loro figli saltano in festa.
12 Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.
Cantano al suono di timpani e di cetre, si divertono al suono delle zampogne.
Finiscono nel benessere i loro giorni e scendono tranquilli negli inferi. (Sheol h7585)
14 Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.
Eppure dicevano a Dio: «Allontanati da noi, non vogliamo conoscer le tue vie.
15 Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?
Chi è l'Onnipotente, perché dobbiamo servirlo? E che ci giova pregarlo?».
16 Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.
Non hanno forse in mano il loro benessere? Il consiglio degli empi non è lungi da lui?
17 Často-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?
Quante volte si spegne la lucerna degli empi, o la sventura piomba su di loro, e infliggerà loro castighi con ira?
18 Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?
Diventano essi come paglia di fronte al vento o come pula in preda all'uragano?
19 Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,
«Dio serba per i loro figli il suo castigo...». Ma lo faccia pagare piuttosto a lui stesso e lo senta!
20 A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?
Veda con i suoi occhi la sua rovina e beva dell'ira dell'Onnipotente!
21 O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?
Che cosa gli importa infatti della sua casa dopo di sé, quando il numero dei suoi mesi è finito?
22 Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?
S'insegna forse la scienza a Dio, a lui che giudica gli esseri di lassù?
23 Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.
Uno muore in piena salute, tutto tranquillo e prospero;
24 Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.
i suoi fianchi sono coperti di grasso e il midollo delle sue ossa è ben nutrito.
25 Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.
Un altro muore con l'amarezza in cuore senza aver mai gustato il bene.
26 Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.
Nella polvere giacciono insieme e i vermi li ricoprono.
27 Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.
Ecco, io conosco i vostri pensieri e gli iniqui giudizi che fate contro di me!
28 Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?
Infatti, voi dite: «Dov'è la casa del prepotente, dove sono le tende degli empi?».
29 Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,
Non avete interrogato quelli che viaggiano? Non potete negare le loro prove,
30 Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?
che nel giorno della sciagura è risparmiato il malvagio e nel giorno dell'ira egli la scampa.
31 Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?
Chi gli rimprovera in faccia la sua condotta e di quel che ha fatto chi lo ripaga?
32 A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.
Egli sarà portato al sepolcro, sul suo tumulo si veglia
33 Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.
e gli sono lievi le zolle della tomba. Trae dietro di sé tutti gli uomini e innanzi a sé una folla senza numero.
34 Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich ne zůstává než faleš.
Perché dunque mi consolate invano, mentre delle vostre risposte non resta che inganno?
