Jób 21
1 A odpovídaje Job, řekl:
Mais, répondant. Job dit:
2 Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.
Ecoutez, je vous prie, mes paroles, et faites pénitence.
3 Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.
Supportez-moi, et moi je parlerai; et après, si bon vous semble, riez de mes paroles.
4 Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?
Est-ce contre un homme qu’est ma dispute, pour que je ne doive pas être justement contristé?
5 Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.
Regardez-moi, et soyez dans l’étonnement, et mettez un doigt sur votre bouche:
6 Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.
Et moi, quand je recueille mes souvenirs, je suis épouvanté, et le tremblement agite ma chair.
7 Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?
Pourquoi donc les impies vivent-ils, sont-ils élevés et affermis dans les richesses?
8 Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.
Leur race se perpétue devant eux, une troupe de leurs proches et de leurs petits enfants est en leur présence.
9 Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.
Leurs maisons sont sûres et paisibles, et la verge de Dieu n’est pas sur eux.
10 Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.
Leur génisse a conçu et n’a pas avorté; leur vache a mis bas, et elle n’a pas été privée de son fruit.
11 Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.
Leurs petits enfants, sortent comme les troupeaux, et leurs enfants sautent de joie au milieu de leurs jeux.
12 Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.
Ils tiennent en main un tambour et une harpe, et ils se réjouissent au son d’un orgue.
Ils passent leurs jours dans le bonheur, et en un moment ils descendent dans les enfers. (Sheol h7585)
14 Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.
Ils ont dit à Dieu: Retire-toi de nous; nous ne voulons pas connaître tes voies.
15 Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?
Qui est le Tout-Puissant, pour que nous le servions? et que nous revient-il, si nous le prions?
16 Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.
Mais cependant, puisque leurs biens ne sont pas en leur main, que le conseil des impies soit loin de moi.
17 Často-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?
Combien de fois la lampe des impies s’éteindra, un déluge de maux leur surviendra, et Dieu leur distribuera les douleurs de sa fureur?
18 Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?
Ils seront comme des pailles à la face du vent, et comme de la cendre brûlante qu’un tourbillon disperse.
19 Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,
Dieu gardera à ses fils la douleur du père; et lorsqu’il lui aura rendu selon son mérite, alors il comprendra.
20 A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?
Ses yeux verront sa ruine, et il boira de la fureur du Tout-Puissant.
21 O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?
Car que lui importe sa maison après lui, lors même que le nombre de ses mois serait diminué de moitié?
22 Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?
Est-ce que quelqu’un enseignera la science à Dieu, qui juge ceux qui sont élevés?
23 Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.
Celui-ci meurt robuste et sain, riche et heureux.
24 Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.
Ses entrailles sont pleines de graisse, et ses os sont arrosés de moelle.
25 Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.
Mais un autre meurt dans l’amertume de l’âme, sans aucune richesse.
26 Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.
Et cependant ils dormiront ensemble dans la poussière, et des vers les couvriront.
27 Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.
Certes, je connais vos pensées et vos jugements iniques contre moi.
28 Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?
Car vous dites: Où est la maison d’un prince? et où sont les tabernacles des impies?
29 Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,
Interrogez le premier venu des passants, et vous reconnaîtrez qu’il comprend ces mêmes choses; à savoir:
30 Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?
Que le méchant est réservé pour le jour de perdition, et qu’il sera conduit jusqu’au jour de la fureur.
31 Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?
Qui le reprendra en face de sa voie? et qui lui rendra ce qu’il a fait?
32 A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.
Il sera conduit aux sépulcres, et il veillera au milieu du monceau des morts.
33 Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.
Il a été agréable au gravier du Cocyte, et il entraînera tout homme après lui, et il y a devant lui une multitude innombrable.
34 Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich ne zůstává než faleš.
Comment donc me donnezvous une vaine consolation, puisqu’il a été démontré que votre réponse répugne à la vérité.
