< Jób 21 >

1 A odpovídaje Job, řekl:
Forsothe Joob answeride, and seide,
2 Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.
Y preye, here ye my wordis, and do ye penaunce.
3 Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.
Suffre ye me, that Y speke; and leiye ye aftir my wordis, if it schal seme worthi.
4 Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?
Whether my disputyng is ayens man, that skilfuli Y owe not to be sori?
5 Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.
Perseyue ye me, and be ye astonyed; and sette ye fyngur on youre mouth.
6 Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.
And whanne Y bithenke, Y drede, and tremblyng schakith my fleisch.
7 Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?
Whi therfor lyuen wickid men? Thei ben enhaunsid, and coumfortid with richessis.
8 Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.
Her seed dwellith bifor hem; the cumpeny of kynesmen, and of sones of sones dwellith in her siyt.
9 Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.
Her housis ben sikur, and pesible; and the yerde of God is not on hem.
10 Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.
The cow of hem conseyuede, and caluede not a deed calf; the cow caluyde, and is not priued of hir calf.
11 Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.
Her litle children goen out as flockis; and her yonge children `maken fulli ioye with pleies.
12 Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.
Thei holden tympan, and harpe; and ioien at the soun of orgun.
13 Tráví v štěstí dny své, a v okamžení do hrobu sstupují. (Sheol h7585)
Thei leden in goodis her daies; and in a point thei goen doun to hellis. (Sheol h7585)
14 Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.
Whiche men seiden to God, Go thou awei fro us; we nylen the kunnyng of thi weies.
15 Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?
Who is Almiyti God, that we serue him? and what profitith it to vs, if we preien him?
16 Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.
Netheles for her goodis ben not in her hond, `that is, power, the counsel of wickid men be fer fro me.
17 Často-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?
Hou ofte schal the lanterne of wickid men be quenchid, and flowing schal come on hem, and God schal departe the sorewis of his stronge veniaunce?
18 Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?
Thei schulen be as chaffis bifor the face of the wynd; and as a deed sparcle, whiche the whirlewynd scaterith abrood.
19 Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,
God schal kepe the sorewe of the fadir to hise sones; and whanne he hath yoldun, thanne he schal wite.
20 A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?
Hise iyen schulen se her sleyng; and he schal drynke of the stronge veniaunce of Almyyti God.
21 O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?
For whi what perteyneth it to hym of his hows aftir hym, thouy the noumbre of his monethis be half takun awey?
22 Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?
Whether ony man schal teche God kunnyng, which demeth hem that ben hiye?
23 Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.
This yuel man dieth strong and hool, riche and blesful, `that is, myrie.
24 Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.
Hise entrails ben ful of fatnesse; and hise boonys ben moistid with merowis.
25 Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.
Sotheli anothir wickid man dieth in the bittirnesse of his soule, and with outen ony richessis.
26 Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.
And netheles thei schulen slepe togidere in dust, and wormes schulen hile hem.
27 Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.
Certis Y knowe youre wickid thouytis, and sentensis ayens me.
28 Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?
For ye seien, Where is the hows of the prince? and where ben the tabernaclis of wickid men?
29 Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,
Axe ye ech of `the weie goeris; and ye schulen knowe, that he vndurstondith these same thingis,
30 Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?
that an yuel man schal be kept in to the dai of perdicioun, and schal be led to the dai of woodnesse.
31 Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?
Who schal repreue hise weies bifor hym? and who schal yelde to hym tho thingis, whiche he hath doon?
32 A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.
He schal be led to the sepulcris; and he schal wake in the heep of deed men.
33 Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.
He was swete to the `stoonys, ether filthis, of helle; and drawith ech man aftir hym, and vnnoumbrable men bifor him.
34 Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich ne zůstává než faleš.
Hou therfor coumforten ye me in veyn, sithen youre answeris ben schewid to `repugne to treuthe?

< Jób 21 >