< Jób 21 >

1 A odpovídaje Job, řekl:
Job replied,
2 Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.
“Please listen carefully to what I say—that would be one comfort you could give me.
3 Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.
Bear with me; let me speak. After I've spoken you can resume mocking me.
4 Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?
Am I complaining against people? Of course not. Why shouldn't I be impatient?
5 Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.
Just take a look at me. Aren't you appalled? Cover your mouth with your hand in shock!
6 Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.
Every time I think of what's happened to me I am horrified and I shake all over with fear.
7 Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?
Why do the wicked continue to live, to grow old and increasingly powerful?
8 Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.
Their children are with them; they watch their grandchildren grow up.
9 Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.
They live in their homes in safety—they are not afraid. God does not use his rod to beat them.
10 Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.
Their bulls always breed successfully; their cows give birth to calves and do not miscarry.
11 Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.
They send out their little ones like lambs to play; their children dance around.
12 Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.
They sing accompanied by the tambourine and lyre; they celebrate with the music of the flute.
13 Tráví v štěstí dny své, a v okamžení do hrobu sstupují. (Sheol h7585)
They live out their lives contentedly, and go down to Sheol in peace. (Sheol h7585)
14 Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.
Yet they tell God, ‘Get lost! We don't want anything to do with you.
15 Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?
Who does the Almighty think he is for us to serve him as slaves? What benefit is there for us if we pray to him?’
16 Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.
Such people believe they make their own fortune, but I don't accept their way of thinking.
17 Často-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?
How often is the lamp of the wicked snuffed out? How often does disaster come upon them? How often does God punish the wicked in his anger?
18 Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?
Are they blown along like straw in the wind? Does a tornado come in and carry them away?
19 Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,
Some say, ‘God saves up people's punishment for their children.’ But I say, ‘God should punish those people themselves so that they can learn from it.’
20 A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?
Let them see their destruction themselves, and drink deeply from God's anger.
21 O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?
For they don't care what happens to their families once they're dead.
22 Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?
Can anyone teach God anything he doesn't already know, since he is the one who judges even heavenly beings?
23 Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.
One person dies in good health, totally comfortable and secure.
24 Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.
Their body is fat from eating well; their bones still strong.
25 Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.
Another dies after a miserable life without every experiencing happiness.
26 Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.
Yet they are both buried in the same dust; they are treated alike in death, eaten by maggots.
27 Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.
Look, I know what you're thinking, and your schemes to do me wrong.
28 Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?
You may ask me, ‘Where is the home of the great man? Where is the place where the wicked live?’
29 Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,
Haven't you asked people who travel? Don't you pay attention to what they tell you?
30 Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?
Wicked people are spared in times of disaster; they are rescued from the day of judgment.
31 Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?
Who confronts them with their actions? Who pays them back for what they have done?
32 A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.
When they eventually die and are carried to the graveyard, their tomb is guarded. The earth of the grave softly covers them.
33 Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.
Everyone attends their funeral service; a huge procession of people comes to pay their last respects.
34 Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich ne zůstává než faleš.
Why do you try to comfort me with worthless nonsense? Your answers are just a pack of lies!”

< Jób 21 >