Jób 20
1 Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl:
Zofar il Naamatita prese a dire:
2 Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil,
Per questo i miei pensieri mi spingono a rispondere e perciò v'è questa fretta dentro di me.
3 Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal.
Ho ascoltato un rimprovero per me offensivo, ma uno spirito, dal mio interno, mi spinge a replicare.
4 Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil Bůh člověka na zemi,
Non sai tu che da sempre, da quando l'uomo fu posto sulla terra,
5 Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce jen na chvílku?
il trionfo degli empi è breve e la gioia del perverso è d'un istante?
6 Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,
Anche se innalzasse fino al cielo la sua statura e il suo capo toccasse le nubi,
7 Však jako lejno jeho na věky zahyne. Ti, kteříž jej vídali, řeknou: Kam se poděl?
come lo sterco sarebbe spazzato per sempre e chi lo aveva visto direbbe: «Dov'è?».
8 Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční.
Svanirà come un sogno, e non si troverà più, si dileguerà come visione notturna.
9 Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzří, aniž více patřiti bude na něj místo jeho.
L'occhio avvezzo a vederlo più non lo vedrà, né più lo scorgerà la sua dimora.
10 Synové jeho budou přízně u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou.
I suoi figli dovranno risarcire i poveri, le loro mani restituiranno le sue ricchezze.
11 Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.
Le sue ossa erano ancora piene di giovinezza, ma con lui giacciono nella polvere.
12 A ačkoli zlost sladne v ústech jeho, a chová ji pod jazykem svým;
Se alla sua bocca fu dolce il male, se lo teneva nascosto sotto la sua lingua,
13 Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostřed dásní svých:
assaporandolo senza inghiottirlo, se lo tratteneva in mezzo al suo palato:
14 Však pokrm ten ve střevách jeho promění se; bude jako žluč hadů nejlítějších u vnitřnostech jeho.
il suo cibo gli si guasterà nelle viscere, veleno d'aspidi gli sarà nell'intestino.
15 Zboží nahltané vyvrátí, z břicha jeho Bůh silný je vyžene.
I beni divorati ora rivomita, Dio glieli caccia fuori dal ventre.
16 Jed hadů lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještěrčí.
Veleno d'aspide ha succhiato, una lingua di vipera lo uccide.
17 Neuzří pramenů potoků a řek medu a másla.
Non vedrà più ruscelli d'olio, fiumi di miele e fior di latte;
18 Navrátí úsilé cizí, a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozličného; nebude na ně vesel.
renderà i sudati acquisti senza assaggiarli, come non godrà del frutto del suo commercio,
19 Nebo utiskal a opouštěl nuzné, dům zloupil a nestavěl ho.
perché ha oppresso e abbandonato i miseri, ha rubato case invece di costruirle;
20 Pročež nesezná nic pokojného v životě svém, aniž které nejrozkošnější své věci bude moci zachovati.
perché non ha saputo essere pago dei suoi beni, con i suoi tesori non si salverà.
21 Nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval.
Nulla è sfuggito alla sua voracità, per questo non durerà il suo benessere.
22 Byť pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapiče oboří se na něj.
Nel colmo della sua abbondanza si troverà in miseria; ogni sorta di sciagura piomberà su di lui.
23 By měl čím naplniti břicho své, dopustí na něj Bůh prchlivost hněvu svého, kterouž na něj dštíti bude i na pokrm jeho.
Quando starà per riempire il suo ventre, Dio scaglierà su di lui la fiamma del suo sdegno, e gli farà piovere addosso brace.
24 Když utíkati bude před zbrojí železnou, prostřelí ho lučiště ocelivé.
Se sfuggirà l'arma di ferro, lo trafiggerà l'arco di bronzo:
25 Střela vyňata bude z toulu a vystřelena, nadto meč pronikne žluč jeho; a když odcházeti bude, přikvačí jej hrůzy.
gli uscirà il dardo dalla schiena, una spada lucente dal fegato. Lo assaliranno i terrori;
26 Všeliká neštěstí jsou polečena v skrýších jeho, zžíře jej oheň nerozdmýchaný, zle se povede i pozůstalému v stanu jeho.
tutte le tenebre gli sono riservate. Lo divorerà un fuoco non acceso da un uomo, esso consumerà quanto è rimasto nella sua tenda.
27 Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu.
Riveleranno i cieli la sua iniquità e la terra si alzerà contro di lui.
28 Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho.
Un'alluvione travolgerà la sua casa, scorrerà nel giorno dell'ira.
29 Tenť jest podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.
Questa è la sorte che Dio riserva all'uomo perverso, la parte a lui decretata da Dio.
