Jób 2
1 I stalo se opět jednoho dne, že když přišli synové Boží, aby se postavili před Hospodinem, přišel také i Satan mezi ně, aby se postavil před Hospodinem.
And it was the day and they came [the] sons of God to present themselves on Yahweh and he came also the adversary in midst of them to present himself on Yahweh.
2 Tedy řekl Hospodin Satanovi: Odkud jdeš? I odpověděl Satan Hospodinu, řka: Procházel jsem zemi, a obcházel jsem ji.
And he said Yahweh to the adversary where? from this are you coming and he answered the adversary Yahweh and he said from roving about on the earth and from going about on it.
3 I řekl Hospodin Satanovi: Spatřil-lis služebníka mého Joba, že není jemu rovného na zemi, že jest muž sprostný a upřímý, bojící se Boha, a varující se zlého, a že po dnes trvá v upřímnosti své, ačkoli jsi ty mne popudil proti němu, abych jej hubil bez příčiny.
And he said Yahweh to the adversary ¿ have you set heart your to servant my Job for there not [is] like him on the earth a man blameless and upright fearing God and [who] turns aside from evil and still he [is] keeping hold on integrity his and you incited me against him to ruin him without cause.
4 A odpovídaje Satan Hospodinu, řekl: Kůži za kůži, a všecko, což má člověk, dá za sebe samého.
And he answered the adversary Yahweh and he said skin for skin and all that [belongs] to the man he will give for life his.
5 Ale vztáhni nyní ruku svou, a dotkni se kostí jeho, a masa jeho, nebude-liť v oči zlořečiti tobě.
But stretch out please hand your and touch bone his and flesh his if not to face your he will bless you.
6 Tedy řekl Hospodin Satanovi: Aj, v moci tvé buď, a však zachovej ho při životu.
And he said Yahweh to the adversary there he [is] in hand your surely life his preserve.
7 Protož vyšed Satan od tváři Hospodinovy, ranil Joba nežitem nejhorším, od zpodku nohy jeho až do vrchu hlavy jeho,
And he went out the adversary from with [the] presence of Yahweh and he struck Job with boil[s] bad from [the] sole of foot his (and to *Q(K)*) scalp his.
8 Tak že vzal střepinu, aby se jí drbal, usadiv se v popele.
And he took for himself a potsherd to scrape himself with it and he [was] sitting in [the] midst the ash[es].
9 I řekla jemu žena jeho: Ještě vždy trváš v své upřímnosti? Zlořeč Bohu a umři.
And she said to him wife his [are] still? you keeping hold on integrity your bless God and die.
10 Jížto řekl: Mluvíš, jako jedna z bláznivých mluvívá. Dobré-liž jen věci bráti budeme od Boha, zlých pak nebudeme přijímati? V tom ve všem nezhřešil Job rty svými.
And he said to her as speaks one of the foolish women you are speaking also the good will we accept? from with God and the evil not will we accept? in all this not he sinned Job with lips his.
11 Když pak uslyšeli tři přátelé Jobovi o všem tom zlém, kteréž přišlo na něj, přišli jeden každý z místa svého: Elifaz Temanský, a Bildad Suchský a Zofar Naamatský, na tom zůstavše spolu, aby přijdouce k němu, politovali ho a těšili jej.
And they heard [the] three - [the] friends of Job all the evil this that it had come on him and they came each one from own place his Eliphaz the Temanite and Bildad the Shuhite and Zophar the Naamathite and they met by appointment together to come to show sympathy to him and to comfort him.
12 Kteříž pozdvihše očí svých zdaleka, nepoznali ho. Potom pozdvihše hlasu svého, plakali, a roztrhše jeden každý roucho své, házeli prachem nad hlavy své zhůru.
And they lifted up eyes their from a distance and not they recognized him and they lifted up voice their and they wept and they tore each one robe his and they sprinkled dust on heads their the heavens towards.
13 A seděli s ním na zemi sedm dní a sedm nocí, a žádný k němu nepromluvil slova; nebo viděli, že se velmi rozmohla bolest jeho.
And they sat with him to the ground seven days and seven nights and not [anyone was] speaking to him a word for they saw that it was great the pain exceedingly.
