Jób 19
1 Tedy odpověděv Job, řekl:
Epi Job te reponn:
2 Dokudž trápiti budete duši mou, a dotírati na mne řečmi svými?
Pou konbyen de tan, nou va toumante m, e kraze mwen avèk pawòl yo?
3 Již na desetkrát zhaněli jste mne, aniž se stydíte, že se zatvrzujete proti mně.
Dis fwa sa yo nou te ensilte m; nou pa menm wont fè m tò.
4 Ale nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj.
Menm si m fè erè, erè sa repoze anndan m.
5 Jestliže se pak vždy proti mně siliti chcete, a obviňujíc mne, za pomoc sobě bráti proti mně potupu mou:
Si anverite nou vin ògeye kont mwen, e fè m wè prèv a gwo wont mwen,
6 Tedy vězte, že Bůh podvrátil mne, a sítí svou otáhl mne.
alò, konnen byen ke Bondye te fè m tò, e te fèmen pèlen Li an antoure mwen.
7 Nebo aj, volám-li pro nátisk, nemám vyslyšení; křičím-li, není rozsouzení.
“Gade byen, mwen kriye: ‘Vyolans!’ Men nanpwen repons. Mwen rele sekou! Men nanpwen jistis.
8 Cestu mou zapletl tak, abych nikoli projíti nemohl, a stezky mé temnostmi zastřel.
Li te bare chemen mwen pou m pa kab pase, e Li te mete fènwa sou pa m yo.
9 Slávu mou se mne strhl, a sňal korunu s hlavy mé.
Li te retire lonè sou mwen e te retire kouwòn nan sou tèt mwen.
10 Zpodvracel mne všudy vůkol, abych zahynul, a vyvrátil jako strom naději mou.
Li kraze desann mwen tout kote e mwen fin disparèt; Li te dechouke espwa m kon yon pyebwa.
11 Nadto zažžel proti mně prchlivost svou, a přičtl mne mezi nepřátely své.
Anplis, Li te limen lakòlè Li kont mwen e te konsidere m kon lènmi Li.
12 Pročež přitáhše houfové jeho, učinili sobě ke mně cestu, a vojensky se položili okolo stanu mého.
Lame Li a vin rasanble pou bati chemen pa yo kont mwen. Yo fè kan kap antoure tant mwen an.
13 Bratří mé ode mne vzdálil, a známí moji všelijak se mne cizí.
“Li te retire frè m yo byen lwen mwen e sila mwen te konnen yo vin separe de mwen nèt.
14 Opustili mne příbuzní moji, a známí moji zapomenuli se na mne.
Fanmi mwen yo vin fè fayit e pi pwòch zami m yo te bliye m.
15 Podruhové domu mého a děvky mé za cizího mne mají, cizozemec jsem před očima jejich.
Sila ki rete lakay mwen yo ak sèvant mwen yo konsidere m kon yon etranje. Mwen se yon etranje menm nan zye yo.
16 Na služebníka svého volám, ale neozývá se, i když ho ústy svými pěkně prosím.
Mwen rele sèvitè mwen an, men li pa reponn; mwen oblije sipliye l ak bouch mwen.
17 Dýchání mého štítí se manželka má, ačkoli pokorně jí prosím, pro dítky života mého.
Menm souf mwen fè bay ofans a madanm mwen, e mwen vin abominab a pwòp frè m.
18 Nadto i ti nejšpatnější pohrdají mnou; i když povstanu, utrhají mi.
Timoun yo meprize mwen. Mwen leve e yo pale kont mwen.
19 V ošklivost mne sobě vzali všickni rádcové moji, a ti, kteréž miluji, obrátili se proti mně.
Tout asosye m yo etone ak krent devan m. Sila ke m byen renmen yo te vire kont mwen.
20 K kůži mé jako k masu mému přilnuly kosti mé, kůže při zubích mých toliko v cele zůstala.
Zo m yo kole sou po m ak chè m; se sèl pa po dan m ke m chape lanmò.
21 Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy přátelé moji; nebo ruka Boží se mne dotkla.
“Gen pitye pou mwen, gen pitye, O nou menm ki zanmi mwen yo, paske men Bondye vin frape mwen.
22 Proč mi se protivíte tak jako Bůh silný, a masem mým nemůžte se nasytiti?
Poukisa n ap pèsekite mwen menm tankou Bondye e pa satisfè ak chè mwen.
23 Ó kdyby nyní sepsány byly řeči mé, ó kdyby v knihu vepsány byly,
O ke pawòl mwen yo te ekri! O ke yo te enskri nan yon liv!
24 Anobrž rafijí železnou a olovem na věčnost na skále aby vyryty byly.
Ke avèk pwent plim ak plon, yo te grave sou wòch la jis pou tout tan!
25 Ačkoli já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví.
Men pou mwen, mwen konnen ke Redanmtè mwen an vivan. Epi apre tout sa a, li va vin kanpe sou latè.
26 A ač by kůži mou i tělo červi zvrtali, však vždy v těle svém uzřím Boha.
Menm lè po m fin detwi, malgre chè m fin sòti, mwen va wè Bondye nan chè a;
27 Kteréhož já uzřím sobě, a oči mé spatří jej, a ne jiný, jakkoli zhynula ledví má u vnitřnosti mé.
ke mwen, mwen menm va wè, ke zye m va wè, e se pa kon yon etranje. “Kè m vin fèb anndan m.
28 Ješto byste říci měli: I pročež ho trápíme? poněvadž základ dobré pře při mně se nalézá.
Si nou di: ‘Men kijan nou va pèsekite li!’ pwiska rasin ka sa a se nan mwen,’
29 Bojte se meče, nebo pomsta za nepravosti jest meč, a vězte, žeť bude soud.
fè lakrent nepe a pou kont nou, paske lakòlè Bondye mennen pinisyon nepe a. Fòk nou kab konnen, gen jijman.”
