< Jób 19 >
1 Tedy odpověděv Job, řekl:
Then Job answered and said,
2 Dokudž trápiti budete duši mou, a dotírati na mne řečmi svými?
“How long will you make me suffer and break me into pieces with words?
3 Již na desetkrát zhaněli jste mne, aniž se stydíte, že se zatvrzujete proti mně.
These ten times you have reproached me; you are not ashamed that you have treated me harshly.
4 Ale nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj.
If it is indeed true that I have erred, my error remains my own concern.
5 Jestliže se pak vždy proti mně siliti chcete, a obviňujíc mne, za pomoc sobě bráti proti mně potupu mou:
If indeed you will exalt yourselves above me and use my humiliation against me,
6 Tedy vězte, že Bůh podvrátil mne, a sítí svou otáhl mne.
then you should know that God has done wrong to me and has caught me in his net.
7 Nebo aj, volám-li pro nátisk, nemám vyslyšení; křičím-li, není rozsouzení.
See, I cry out, “Violence!” but I get no answer. I call out for help, but there is no justice.
8 Cestu mou zapletl tak, abych nikoli projíti nemohl, a stezky mé temnostmi zastřel.
He has walled up my way so that I cannot pass, and he has set darkness in my path.
9 Slávu mou se mne strhl, a sňal korunu s hlavy mé.
He has stripped me of my glory, and he has taken the crown from my head.
10 Zpodvracel mne všudy vůkol, abych zahynul, a vyvrátil jako strom naději mou.
He has broken me down on every side, and I am gone; he has pulled up my hope like a tree.
11 Nadto zažžel proti mně prchlivost svou, a přičtl mne mezi nepřátely své.
He has also kindled his wrath against me; he regards me as one of his adversaries.
12 Pročež přitáhše houfové jeho, učinili sobě ke mně cestu, a vojensky se položili okolo stanu mého.
His troops come on together; they cast up siege mounds against me and encamp around my tent.
13 Bratří mé ode mne vzdálil, a známí moji všelijak se mne cizí.
He has put my brothers far from me; my acquaintances are wholly alienated from me.
14 Opustili mne příbuzní moji, a známí moji zapomenuli se na mne.
My kinsfolk have failed me; my close friends have forgotten me.
15 Podruhové domu mého a děvky mé za cizího mne mají, cizozemec jsem před očima jejich.
Those who once stayed as guests in my house and my female servants regard me as a stranger; I am an alien in their sight.
16 Na služebníka svého volám, ale neozývá se, i když ho ústy svými pěkně prosím.
I call to my servant, but he gives me no answer although I entreat him with my mouth.
17 Dýchání mého štítí se manželka má, ačkoli pokorně jí prosím, pro dítky života mého.
My breath is offensive to my wife; I am even disgusting to those who were born from my mother's womb.
18 Nadto i ti nejšpatnější pohrdají mnou; i když povstanu, utrhají mi.
Even young children despise me; if I rise to speak, they speak against me.
19 V ošklivost mne sobě vzali všickni rádcové moji, a ti, kteréž miluji, obrátili se proti mně.
All my familiar friends abhor me; those whom I love have turned against me.
20 K kůži mé jako k masu mému přilnuly kosti mé, kůže při zubích mých toliko v cele zůstala.
My bones cling to my skin and to my flesh; I survive only by the skin of my teeth.
21 Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy přátelé moji; nebo ruka Boží se mne dotkla.
Have pity upon me, have pity upon me, my friends, for the hand of God has touched me.
22 Proč mi se protivíte tak jako Bůh silný, a masem mým nemůžte se nasytiti?
Why do you pursue me like God does? Will you ever be satisfied with my flesh?
23 Ó kdyby nyní sepsány byly řeči mé, ó kdyby v knihu vepsány byly,
Oh, that my words were now written down! Oh, that they were inscribed in a book!
24 Anobrž rafijí železnou a olovem na věčnost na skále aby vyryty byly.
Oh, that with an iron pen and lead they were engraved in the rock forever!
25 Ačkoli já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví.
But as for me, I know that my Redeemer lives, and that at last he will stand on the earth;
26 A ač by kůži mou i tělo červi zvrtali, však vždy v těle svém uzřím Boha.
after my skin, that is, this body, is destroyed, then in my flesh I will see God.
27 Kteréhož já uzřím sobě, a oči mé spatří jej, a ne jiný, jakkoli zhynula ledví má u vnitřnosti mé.
I will see him with my own eyes—I, and not someone else. My heart fails within me.
28 Ješto byste říci měli: I pročež ho trápíme? poněvadž základ dobré pře při mně se nalézá.
If you say, 'How we will persecute him! The root of his troubles lies in him,'
29 Bojte se meče, nebo pomsta za nepravosti jest meč, a vězte, žeť bude soud.
then be afraid of the sword, because wrath brings the punishment of the sword, so that you may know there is a judgment.”