< Jób 18 >
1 Odpovídaje pak Bildad Suchský, řekl:
A Vildad Sušanin odgovori i reèe:
2 Dokudž neučiníte konce řečem? Pomyslte na to, a potom mluviti budeme.
Kad æete svršiti razgovor? Orazumite se, pa æemo onda govoriti.
3 Proč jsme počteni za hovada? Oškliví jsme jemu, jakž sami vidíte.
Zašto se misli da smo kao stoka? zašto smo gadni u vašim oèima?
4 Ó ty, jenž hubíš život svůj zůřením svým, zdaliž pro tebe opuštěna bude země, a odsedne skála z místa svého?
Koji rastržeš dušu svoju u jarosti svojoj, hoæe li se tebe radi ostaviti zemlja i stijena se premjestiti sa svojega mjesta?
5 Anobrž světlo bezbožných uhašeno bude, aniž se blyštěti bude jiskra ohně jejich.
Da, vidjelo bezbožnijeh ugasiæe se, i iskra ognja njihova neæe sijati.
6 Světlo se zatmí v stánku jeho, a lucerna jeho v něm zhasne.
Vidjelo æe pomrknuti u šatoru njegovu, i žižak æe se njegov ugasiti u njemu.
7 Ssouženi budou krokové síly jeho, a porazí jej rada jeho.
Silni koraci njegovi stegnuæe se, i oboriæe ga njegova namjera.
8 Nebo zapleten jest do síti nohami svými, a v zamotání chodí.
Jer æe se uvaliti u zamku nogama svojim i naiæi æe na mrežu;
9 Chytí ho za patu osídlo, a zmocní se ho násilník.
Uhvatiæe ga zamka za petu i svladaæe ga lupež.
10 Skrytať jest při zemi smečka jeho, a léčka jeho na stezce.
Sakriveno mu je pruglo na zemlji, i klopka na stazi.
11 Odevšad hrůzy jej děsiti budou a dotírati na nohy jeho.
Otsvuda æe ga strahote strašiti i tjeraæe ga ustopce.
12 Hladovitá bude síla jeho, a bída pohotově při boku jeho.
Izgladnjeæe sila njegova, i nevolja æe biti gotova uza nj.
13 Zžíře žily kůže jeho, zžíře oudy jeho kníže smrti.
Poješæe žile kože njegove, poješæe žile njegove prvenac smrti.
14 Uchváceno bude z stánku jeho doufání jeho, a to jej přivede k králi strachů.
Išèupaæe se iz stana njegova uzdanica njegova, i to æe ga odvesti k caru strašnom.
15 V stánku jeho hrůza bydleti bude, ač nebyl jeho; posypáno bude obydlí jeho sirou.
Nastavaæe se u šatoru njegovu, koji neæe biti njegov, posuæe se sumporom stan njegov.
16 Od zpodku kořenové jeho uschnou, a svrchu osekány budou ratolesti jeho.
Žile æe se njegove posušiti ozdo, i ozgo æe se sasjeæi grane njegove.
17 Památka jeho zahyne z země, aniž jméno jeho slýcháno bude na ulicích.
Spomen æe njegov poginuti na zemlji, niti æe mu imena biti po ulicama.
18 Vyženou ho z světla do tmy, anobrž z okršlku zemského vypudí jej.
Odagnaæe se iz svjetlosti u mrak, i izbaciæe se iz svijeta.
19 Ne pozůstaví ani syna ani vnuka v lidu svém, ani jakého ostatku v příbytcích svých.
Ni sina ni unuka neæe mu biti u narodu njegovu, niti kakoga ostatka u stanovima njegovijem.
20 Nade dnem jeho zděsí se potomci, a přítomní strachem podjati budou.
Èudiæe se danu njegovu koji budu poslije njega, a koji su bili prije obuzeæe ih strah.
21 Takovýť jest zajisté způsob nešlechetného, a takový cíl toho, kterýž nezná Boha silného.
Taki su stanovi bezakonikovi, i tako je mjesto onoga koji ne zna za Boga.