Jób 15
1 Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
ED Elifaz Temanita rispose e disse:
2 Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
Deve un uomo savio pronunziare opinioni vane, Ed empiersi il ventre di vento orientale?
3 Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
Ed argomentar con parole inutili, E [con] ragionamenti onde non può trarre alcun vantaggio?
4 Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
Sì certo, tu annulli il timor [di Dio], Ed impedisci l'orazione [che deve farsi] davanti a lui.
5 Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
Perciocchè la tua bocca dimostra la tua iniquità, Poichè tu hai scelto il parlar de' frodolenti.
6 Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
La tua bocca ti condanna, e non io; E le tue labbra testificano contro a te.
7 Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
[Sei] tu il primiero uomo che sia nato [nel mondo?] O sei tu stato formato avanti i colli?
8 Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
Hai tu udito il segreto di Dio, E ne hai tu sottratta a te la sapienza?
9 Co víš, čehož bychom nevěděli? Čemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
Che sai tu, che noi non sappiamo? [Che] intendi tu, che non sia appo noi?
10 I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
Fra noi [vi è] eziandio alcun canuto, alcun molto vecchio, Più attempato che tuo padre.
11 Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
[Son] le consolazioni di Dio troppo poca cosa per te? Hai tu alcuna cosa riposta appo te?
12 Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
Perchè ti trasporta il cuor tuo? E perchè ammiccano gli occhi tuoi,
13 Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
Che tu rivolga il tuo soffio, E proferisca della tua bocca parole contro a Dio?
14 Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
Che cosa [è] l'uomo, ch'egli sia puro? E [che cosa è] chi [è] nato di donna, ch'egli sia giusto?
15 An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
Ecco, egli non si fida ne' suoi santi, Ed i cieli non son puri nel suo cospetto;
16 Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
Quanto più abbominevole e puzzolente [È] l'uomo, che beve l'iniquità come acqua?
17 Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
Io ti dichiarerò, ascoltami pure, E ti racconterò ciò che io ho veduto;
18 Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
Il che i savi hanno narrato, E non l'hanno celato, [avendolo ricevuto] da' padri loro;
19 Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
A' quali soli la terra fu data, E per mezzo [i] cui [paesi] non passò mai straniero.
20 Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
L'empio è tormentato tutti i giorni della sua vita; Ed al violento è riposto un piccol numero d'anni.
21 Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
[Egli ha] negli orecchi un romor di spaventi; In tempo di pace il guastatore gli sopraggiunge.
22 Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
Egli non si fida punto di potere uscir delle tenebre; Egli sta [sempre] in guato, aspettando la spada.
23 Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
Egli va tapinando per [cercar] dove [sia] del pane; Egli sa che ha in mano tutto presto il giorno delle tenebre.
24 Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
Angoscia e tribolazione lo spaventano; Lo sopraffanno come un re apparecchiato alla battaglia.
25 Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
Perciocchè egli ha distesa la sua mano contro a Dio, E si è rinforzato contro all'Onnipotente;
26 Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
[E] gli è corso col collo [fermo], Co' suoi spessi e rilevati scudi;
27 Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
Perciocchè egli ha coperto il suo viso di grasso, Ed ha fatte delle pieghe sopra i suoi fianchi;
28 A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
Ed è abitato in città desolate, in case disabitate, Ch'erano preste ad [esser ridotte in] monti di ruine.
29 Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
Egli non arricchirà, e le sue facoltà non saranno stabili, E il suo colmo non si spanderà nella terra.
30 Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
Egli non si dipartirà giammai dalle tenebre, La fiamma seccherà i suoi rampolli, Ed egli sarà portato via dal soffio della bocca di Dio.
31 Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
Non confidisi già nella vanità, [dalla quale è] sedotto; Perciocchè egli muterà stato, e sarà ridotto al niente.
32 Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
[Questo mutamento] si compierà fuor del suo tempo, E i suoi rami non verdeggeranno.
33 Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
Il suo agresto sarà rapito come quel d'una vigna, E le sue gemme saranno sbattute come quelle di un ulivo.
34 Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
Perciocchè la raunanza de' profani [sarà] deserta, E il fuoco divorerà i tabernacoli di [quelli che prendon] presenti;
35 Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.
[I quali] concepiscono perversità, e partoriscono iniquità, E il cui ventre macchina fraude.
