Jób 15
1 Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
Dann antwortete Eliphas von Theman:
2 Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
Wird wohl ein Weiser windige Ansicht als Antwort vortragen und sein Inneres mit Ostwind füllen -
3 Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
mit Rede strafend, die nichts taugt, und mit Worten, durch die er nichts fördert?
4 Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
Dazu zerstörst du die Gottesfurcht und thust die Andacht ab, die Gott gebührt.
5 Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
Denn deine Schuld macht deinen Mund gelehrig, und du erwählst die Sprache Verschmitzter.
6 Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
Dein Mund verurteilt dich, nicht ich, und deine Lippen zeugen wider dich.
7 Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
Bist du als der erste der Menschen geboren und noch vor den Hügeln hervorgebracht?
8 Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
Hast du im Rate Gottes zugehört und die Weisheit an dich gerissen?
9 Co víš, čehož bychom nevěděli? Čemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
Was weißt du, daß wir nicht wüßten, was verstehst du, das uns nicht auch bewußt wäre?
10 I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
Auch unter uns sind Greise, sind Ergraute, reicher als dein Vater an Lebenstagen!
11 Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
Sind dir Gottes Tröstungen zu gering, und ein Wort, das sanft mit dir verfuhr?
12 Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
Was reißt dein Unmut dich fort, und was rollen deine Augen,
13 Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
daß du gegen Gott dein Schnauben kehrst und deinem Munde solche Worte entfahren lässest?
14 Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
Was ist der Mensch, daß er rein sein könnte, und daß gerecht dastände der Weibgeborene?
15 An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
Selbst seinen Heiligen traut er nicht, und der Himmel ist nicht rein in seinen Augen,
16 Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
geschweige der Abscheuliche, Verderbte - der Mensch, der Unrecht wie Wasser trinkt!
17 Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
Ich will dich unterweisen, höre mir zu, und was ich geschaut, das will ich erzählen,
18 Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
was die Weisen berichten unverhohlen von ihren Vätern her.
19 Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
Ihnen war noch das Land allein gegeben, und noch kein Fremdling unter ihnen umhergezogen.
20 Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
“Sein Leben lang ängstigt sich der Frevler und alle die Jahre hindurch, die dem Wüterich aufgespart sind.
21 Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
“Schreckenslaute tönen in seinen Ohren, mitten im Frieden überfällt ihn der Verwüster.
22 Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
“Er giebt die Hoffnung auf, dem Dunkel zu entrinnen, für das Schwert ist er ausersehen.
23 Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
“Er schweift nach Brot umher - wo ist's zu finden? - er weiß, daß ihm bereit gestellt der Unglückstag.
24 Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
“Ihn schrecken Not und Angst; sie packt ihn wie ein König, der zum Sturm bereit,
25 Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
“weil er seine Hand gegen Gott ausgereckt und dem Allmächtigen Trotz geboten hat.
26 Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
Er stürmte gegen ihn an mit dem Halse, mit den dichten Buckeln seiner Schilde,
27 Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
“weil er sein Gesicht mit Schmeer bedeckte und Fett ansetzte an der Lende,
28 A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
“sich ansiedelte in verfehmden Städten, in Häusern, die niemand bewohnen sollte, die zu Steinhaufen bestimmt waren.
29 Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
“Er wird nicht reich, noch hat seine Habe Bestand, und seine Ähre neigt sich nicht zur Erde.
30 Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
“Er entgeht nicht der Umfinsterung; seine Schößlinge dörrt die Flamme aus, und durch seinen Zornhauch vergeht er.
31 Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
“Er vertraue nicht auf Trug, er irrt sich: denn Trug wird sein Eintausch sein.
32 Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
“Ehe noch sein Tag kommt, erfüllt es sich, und sein Palmenzweig grünt nicht mehr.
33 Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
“Wie der Weinstock stößt er seine Herlinge ab, wirft, wie der Ölbaum, seine Blüte hin.
34 Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
“Denn des Ruchlosen Rotte ist unfruchtbar, und Feuer verzehrt die Zelte der Bestechung.
35 Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.
“Mit Mühsal schwanger gebaren sie Unheil, und ihr Schoß bereitet Trug!”
