Jób 15
1 Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
Alors, répondant, Eliphaz, le Thémanite, dit:
2 Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
Un sage répondra-t-il comme parlant en l’air, et remplira-t-il son cœur d’une chaleur ardente?
3 Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
Tu reprends celui qui n’est pas égal à toi, et tu dis ce qui n’est pas avantageux.
4 Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
Autant qu’il est en toi tu as anéanti la crainte de Dieu, et tu as détruit les prières devant Dieu.
5 Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
Car ton iniquité a instruit la bouche, et tu imites le langage des blasphémateurs.
6 Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
Ta bouche te condamnera, et non pas moi, et tes lèvres te répondront.
7 Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
Est-ce toi qui es né le premier homme, et qui as été formé avant les collines?
8 Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
Est-ce que tu as ouï le conseil de Dieu, et sa sagesse sera-telle inférieure à toi?
9 Co víš, čehož bychom nevěděli? Čemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
Que sais-tu que nous ignorions? Que comprends-tu que nous ne sachions?
10 I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
Il est des vieillards et des anciens parmi nous, beaucoup plus vieux que tes pères.
11 Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
Est-ce une chose considérable que Dieu te console? Mais tes paroles perverses l’en empêchent.
12 Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
Pourquoi ton cœur t’élève-t-il, et as-tu les yeux fixes, comme si tu pensais de grandes choses?
13 Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
Pourquoi ton esprit s’enfle-t-il contre Dieu, pour que tu profères de ta bouche de tels discours?
14 Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
Qu’est-ce qu’un homme, pour qu’il soit sans tache et paraisse juste, étant né d’une femme?
15 An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
Voilà que parmi ses saints personne n’est immuable, et les cieux ne sont pas purs en sa présence.
16 Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
Combien plus abominable et inutile est un homme qui boit l’iniquité comme l’eau.
17 Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
Je te le montrerai, écoute-moi: je te raconterai ce que j’ai vu.
18 Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
Des sages le publient, et ils ne dissimulent pas ce qu’ils ont appris de leurs pères,
19 Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
À qui seuls a été donnée cette terre, et aucun étranger n’a passé au milieu d’eux.
20 Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
Durant tous ses jours, l’impie s’enorgueillit, et le nombre des années de sa tyrannie est incertain.
21 Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
Le bruit de la terreur est toujours à ses oreilles; et quoiqu’il y ait la paix, lui soupçonne toujours des embûches.
22 Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
Il ne croit pas qu’il puisse revenir des ténèbres à la lumière, il voit de tous côtés autour de lui un glaive.
23 Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
Quand il se remue pour chercher son pain, il sent que le jour des ténèbres est prêt en sa main.
24 Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
La tribulation l’épouvantera, et l’angoisse l’environnera comme un roi qui se prépare au combat.
25 Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
Car il a étendu contre Dieu sa main, et il s’est roidi contre le Tout-Puissant.
26 Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
Il a couru contre lui, la tête levée, et il s’est armé d’un cou inflexible.
27 Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
La graisse à couvert sa face, et l’embonpoint pend de ses côtés.
28 A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
Il a habité dans des villes désolées, dans des maisons désertes, qui ont été réduites en monceaux de ruines.
29 Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
Il ne s’enrichira point, et son bien ne subsistera pas, et il ne jettera pas ses racines dans la terre.
30 Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
Il ne sortira pas des ténèbres; une flamme desséchera ses rameaux, et il sera emporté par le souffle de sa bouche.
31 Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
Trompé par une vaine erreur, il ne croira pas qu’il puisse être racheté à aucun prix.
32 Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
Avant que ses jours soient accomplis, il périra; et ses mains se sécheront.
33 Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
Sa grappe sera frappée comme la vigne, qui l’est dans sa première fleur, et comme l’olivier qui laisse tomber sa fleur.
34 Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
Car tout ce qu’amasse un hypocrite est sans fruit, et un feu dévorera les tabernacles de ceux qui reçoivent volontiers des présents.
35 Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.
Il a conçu la douleur et il a enfanté l’iniquité, et son cœur prépare des fourberies.
