Jób 15
1 Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
Eliphaz de Têmân prit la parole et dit:
2 Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
Est-il digne du sage de mettre en avant des raisons futiles, de gonfler son sein de vent?
3 Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
d’employer des arguments sans valeur et des paroles qui ne servent de rien?
4 Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
Tu en viens à saper la piété, à supprimer les prières au Tout-Puissant!
5 Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
C’Est ton iniquité qui inspire ta bouche, et ainsi tu adoptes le langage de la mauvaise foi.
6 Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
C’Est ta bouche qui te condamne, et non moi; tes propres lèvres témoignent contre toi.
7 Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
Es-tu donc, par ta naissance, le premier des hommes? As-tu vu le jour avant les collines?
8 Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
As-tu entendu ce qui se dit dans le conseil de Dieu? As-tu confisqué à ton profit la sagesse?
9 Co víš, čehož bychom nevěděli? Čemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
Que sais-tu que nous ne sachions? Que comprends-tu qui nous échappe?
10 I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
Parmi nous aussi il est des gens vénérables par l’âge, des vieillards plus riches de jours que ton père.
11 Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
Comptes-tu pour rien les consolations de Dieu et la parole qui t’a été dite en douceur?
12 Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
Pourquoi te laisser emporter par ton cœur? Pourquoi rouler ainsi tes yeux?
13 Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
Pourquoi tourner ta mauvaise humeur contre Dieu et laisser échapper de tels discours de ta bouche?
14 Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
Qu’est-ce donc que l’homme pour se prétendre pur et l’enfant de la femme pour se dire juste?
15 An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
Quoi! Même en ses saints il n’a pas confiance, et les cieux ne sont pas sans tache à ses yeux!
16 Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
Que sera-ce de cet être méprisable et corrompu, de l’homme qui boit l’iniquité comme l’eau?
17 Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
Je veux t’instruire, écoute-moi; je veux t’exposer ce que j’ai vu;
18 Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
ce que racontent les sages, sans rien dissimuler, comme une tradition de leurs pères,
19 Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
qui furent, seuls, maîtres de ce pays et auxquels nul étranger ne s’est mêlé:
20 Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
"Les tourments remplissent toute la vie du méchant, tout le cours des années mesurées au tyran.
21 Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
Ses oreilles ne cessent d’entendre un bruit terrifiant; en pleine paix, il se voit assaillir par le dévastateur.
22 Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
Il renonce à l’espoir d’échapper aux ténèbres, il se sait prédestiné au glaive.
23 Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
Il erre ça et là pour chercher du pain: il a conscience que des jours sombres se préparent pour lui.
24 Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
La détresse et l’angoisse le jettent dans l’épouvante; elles l’étreignent comme un roi qui monte à l’assaut.
25 Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
C’Est qu’il a dirigé sa main contre Dieu, il s’est élevé contre le Tout-Puissant.
26 Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
C’Est qu’il lui a couru sus, le cou tendu, couvert de toute l’épaisseur de ses boucliers bombés.
27 Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
C’Est qu’il a le visage épaissi par la graisse et le dos arrondi par l’embonpoint.
28 A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
Aussi se fixe-t-il dans des villes en ruines, dans des maisons qui ne sont pas habitables, étant destinées à se changer en décombres.
29 Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
Il ne s’enrichira pas, sa fortune ne subsistera point; tel un arbre sans fruits il n’inclinera pas à terre le sommet de ses branches.
30 Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
Il ne sortira plus des ténèbres; ses rejetons seront consumés par le feu; il disparaîtra comme par un souffle de Dieu.
31 Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
Qu’il n’espère rien de la fraude! II a fait fausse route. La déception sera son salaire.
32 Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
Sa carrière sera achevée avant le temps, et son toit de feuillage ne reverdira plus.
33 Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
Tel qu’une vigne, il sera dépouillé de ses jeunes grappes; tel qu’un olivier, il jettera ses fleurs.
34 Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
Car la bande des pervers est condamnée à la stérilité; le feu dévore les tentes où s’entassent les dons de la corruption.
35 Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.
Ils conçoivent le mal, ils enfantent le malheur. Leur sein couve la perfidie.
