Jób 15
1 Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
Et Éliphaz, le Thémanite, répondit et dit:
2 Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
Le sage répondra-t-il avec une connaissance [qui n’est que] du vent, et gonflera-t-il sa poitrine du vent d’orient,
3 Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
Contestant en paroles qui ne profitent pas et en discours qui ne servent à rien?
4 Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
Certes tu détruis la crainte [de Dieu], et tu restreins la méditation devant Dieu.
5 Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
Car ta bouche fait connaître ton iniquité, et tu as choisi le langage des [hommes] rusés.
6 Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
Ta bouche te condamnera, et non pas moi, et tes lèvres déposent contre toi.
7 Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
Es-tu né le premier des hommes, et as-tu été enfanté avant les collines?
8 Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
As-tu entendu [ce qui se dit] dans le conseil secret de Dieu, et as-tu accaparé pour toi la sagesse?
9 Co víš, čehož bychom nevěděli? Čemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
Que sais-tu que nous ne sachions? que comprends-tu qui ne soit également avec nous?
10 I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
Parmi nous il y a aussi des hommes à cheveux blancs et des vieillards plus âgés que ton père.
11 Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
Est-ce trop peu pour toi que les consolations de Dieu et la parole douce qui se fait entendre à toi?
12 Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
Comment ton cœur t’emporte-t-il, et comment tes yeux clignent-ils,
13 Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
Que tu tournes contre Dieu ton esprit et que tu fasses sortir de ta bouche des discours?
14 Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
Qu’est-ce que l’homme mortel, pour qu’il soit pur, et celui qui est né d’une femme, pour qu’il soit juste?
15 An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
Voici, il ne se fie pas à ses saints, et les cieux ne sont pas purs à ses yeux:
16 Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
Combien plus l’homme, qui boit l’iniquité comme l’eau, est-il abominable et corrompu!
17 Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
Je t’enseignerai, écoute-moi; et ce que j’ai vu je te le raconterai,
18 Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
Ce que les sages ont déclaré d’après leurs pères et n’ont pas caché; –
19 Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
À eux seuls la terre fut donnée, et aucun étranger ne passa au milieu d’eux: –
20 Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
Tous ses jours, le méchant est tourmenté, et peu d’années sont réservées à l’homme violent;
21 Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
La voix des choses effrayantes est dans ses oreilles; au milieu de la prospérité, le dévastateur arrive sur lui;
22 Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
Il ne croit pas revenir des ténèbres, et l’épée l’attend;
23 Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
Il erre çà et là pour du pain: – où en trouver? Il sait qu’à son côté un jour de ténèbres est préparé;
24 Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
La détresse et l’angoisse le jettent dans l’alarme, elles l’assaillent comme un roi prêt pour la mêlée.
25 Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
Car il a étendu sa main contre Dieu, et il s’élève contre le Tout-puissant;
26 Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
Il court contre lui, le cou [tendu], sous les bosses épaisses de ses boucliers.
27 Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
Car il a couvert sa face de sa graisse, et a rendu gras ses flancs.
28 A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
Et il habitera des villes ruinées, des maisons que personne n’habite, qui vont devenir des monceaux de pierres.
29 Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
Il ne deviendra pas riche, et son bien ne subsistera pas, et ses possessions ne s’étendront pas sur la terre.
30 Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
Il ne sortira pas des ténèbres; la flamme séchera ses rejetons, et il s’en ira par le souffle de sa bouche.
31 Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
Qu’il ne compte pas sur la vanité: il sera déçu, car la vanité sera sa récompense;
32 Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
Avant son jour, elle sera complète, et son rameau ne verdira pas.
33 Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
Il se défait, comme une vigne, de ses grappes vertes, et, comme un olivier, il rejette ses fleurs.
34 Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
Car la famille des impies sera stérile, et le feu dévorera les tentes [où entrent] les présents.
35 Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.
Il conçoit la misère et enfante le malheur, et son sein prépare la tromperie.
