Jób 14

1 Člověk narozený z ženy jest krátkého věku a plný lopotování.

Sejak lahir manusia itu lemah, tidak berdaya; hidupnya singkat serta penuh derita.

2 Jako květ vychází a podťat bývá, a utíká jako stín, a netrvá.

Ia bersemi dan layu seperti kembang; lenyap seperti bayangan, terus menghilang.

3 A však i na takového otvíráš oko své, a mne uvodíš k soudu s sebou.

Ya Allah, masakan Engkau mau memandangku, dan menghadapkan aku ke pengadilan-Mu!

4 Kdo toho dokáže, aby čistý z nečistého pošel? Ani jeden.

Dapatkah manusia yang berdosa mendatangkan hal yang sempurna?

5 Poněvadž vyměřeni jsou dnové jeho, počet měsíců jeho u tebe, a cíles jemu položil, kterýchž by nepřekračoval:

Jumlah umur manusia sudah Kautentukan; jumlah bulannya sudah Kaupastikan. Kautetapkan pula batas-batas hidupnya; tidak mungkin ia melangkahinya.

6 Odvrať se od něho, ať oddechne sobě, a zatím aby přečekal jako nájemník den svůj.

Biarkanlah ia beristirahat, jangan ganggu dia; supaya ia dapat menikmati hidupnya sampai selesai tugasnya.

7 O stromu zajisté jest naděje, by i podťat byl, že se zase zotaví, a výstřelek jeho nevyhyne,

Masih ada harapan bagi pohon yang ditebang; ia akan bertunas lagi, lalu bercabang.

8 By se pak i sstaral v zemi kořen jeho, a v prachu již jako umřel peň jeho:

Meskipun di dalam tanah akarnya menjadi lapuk, dan tanggulnya mati karena busuk,

9 Avšak jakž počije vláhy, zase se pučí, a zahustí jako keř.

tetapi bila disentuh air, ia tumbuh lagi; seperti tanaman muda, tunas-tunasnya muncul kembali.

10 Ale člověk umírá, mdlobou přemožen jsa, a když vypustí duši člověk, kam se poděl?

Tapi bila manusia mati, habis riwayatnya; ia meninggal dunia, lalu ke mana perginya?

11 Jakož ucházejí vody z jezera, a řeka opadá a vysychá:

Seperti air menguap dari dalam telaga, seperti sungai surut sampai habis airnya,

12 Tak člověk, když lehne, nevstává zase dotud, dokudž nebes stává. Nebývajíť vzbuzeni lidé, aniž se probuzují ze sna svého.

begitu pula manusia yang telah mati: ia tidak akan dapat bangkit kembali. Ia tak akan terjaga selama langit masih ada, tak pernah lagi bangun dari tidurnya.

13 Ó kdybys mne v hrobě schoval, a skryl mne, dokudž by nebyl odvrácen hněv tvůj, ulože mi cíl, abys se rozpomenul na mne. (Sheol h7585)

Sembunyikanlah aku di dalam dunia orang mati; lindungilah aku sampai Kau tidak marah lagi. Tapi tentukanlah waktu untuk mengingat diriku. (Sheol h7585)

14 Když umře člověk, zdaliž zase ožive? Po všecky tedy dny vyměřeného času svého očekávati budu, až přijde proměna při mně.

Sebab, apabila manusia mati, dapatkah ia hidup kembali? Hari demi hari aku menunggu sampai masa pahitku ini lalu.

15 Zavoláš, a já se ohlásím tobě, díla rukou svých budeš žádostiv,

Maka Engkau akan memanggil aku, dan aku pun akan memberi jawaban; Engkau akan sayang lagi kepadaku, makhluk yang Kauciptakan.

16 Ačkoli nyní kroky mé počítáš, aniž shovíváš hříchům mým,

Lalu akan Kauawasi setiap langkahku, tapi tidak lagi Kauperhatikan dosaku.

17 Ale zapečetěné maje jako v pytlíku přestoupení mé, ještě přikládáš k nepravosti mé.

Dosaku akan Kauampuni dan Kausingkirkan; salahku waktu dulu akan Kauhapuskan.

18 Jistě že jako hora padnuc, rozdrobuje se, a skála odsedá z místa svého,

Kelak gunung-gunung akan runtuh dan porak poranda, dan gunung batu yang kokoh bergeser dari tempatnya.

19 Jako kamení stírá voda, a povodní zachvacuje, což z prachu zemského samo od sebe roste: tak i ty naději člověka v nic obracíš.

Batu-batu akan dikikis oleh air yang mengalir kuat; tanah akan dihanyutkan oleh hujan yang lebat. Demikianlah Kauhancurkan harapan manusia.

20 Přemáháš jej ustavičně, tak aby odjíti musil; proměňuješ tvář jeho, a propouštíš jej.

Kaukalahkan dia untuk selama-lamanya; Kausuruh dia pergi dan Kauubah wajahnya.

21 Budou-li slavní synové jeho, nic neví; pakli v potupě, nic o ně nepečuje.

Anak-anaknya menjadi orang mulia, tetapi ia tidak mengetahuinya. Dan apabila mereka menjadi hina, tak ada yang memberitahukan kepadanya.

22 Toliko tělo jeho, dokudž živ jest, bolestí okouší, a duše jeho v něm kvílí.

Hanya nyeri tubuhnya yang dirasakannya; hanya pilu hatinya yang dideritanya."