Jób 14
1 Člověk narozený z ženy jest krátkého věku a plný lopotování.
Man that is born of a woman, is of few days, and full of trouble:
2 Jako květ vychází a podťat bývá, a utíká jako stín, a netrvá.
As a flower, he cometh forth—and fadeth, He fleeth also as a shadow, and continueth not.
3 A však i na takového otvíráš oko své, a mne uvodíš k soudu s sebou.
And yet upon such a one as this, hast thou opened thine eye? And, him, wouldst thou bring into judgment with thee?
4 Kdo toho dokáže, aby čistý z nečistého pošel? Ani jeden.
Who can bring a clean thing out of an unclean? Not one!
5 Poněvadž vyměřeni jsou dnové jeho, počet měsíců jeho u tebe, a cíles jemu položil, kterýchž by nepřekračoval:
If determined am his days, the number of his months, is with thee, Fixed times for him, thou hast appointed and he cannot go beyond.
6 Odvrať se od něho, ať oddechne sobě, a zatím aby přečekal jako nájemník den svůj.
Look sway from him, that he may rest, Till he shall pay off, as a hireling, his day.
7 O stromu zajisté jest naděje, by i podťat byl, že se zase zotaví, a výstřelek jeho nevyhyne,
Though there is—for a tree—hope, —if it should be cut down, that, again, it will grow, and, the tender branch thereof, will not cease;
8 By se pak i sstaral v zemi kořen jeho, a v prachu již jako umřel peň jeho:
If its root, should become old in the earth, and, in the dust, its stock should die:
9 Avšak jakž počije vláhy, zase se pučí, a zahustí jako keř.
Through the scent of water, it may break forth, and produce branches like a sapling,
10 Ale člověk umírá, mdlobou přemožen jsa, a když vypustí duši člověk, kam se poděl?
Yet, man, dieth, and is prostrate, Yea the son of earth doth cease to breathe, and where is he?
11 Jakož ucházejí vody z jezera, a řeka opadá a vysychá:
Waters, have failed from, the sea, and, a river, may waste and dry up;
12 Tak člověk, když lehne, nevstává zase dotud, dokudž nebes stává. Nebývajíť vzbuzeni lidé, aniž se probuzují ze sna svého.
So, a man, hath lain down, and shall not arise, until there are no heavens, they shall not awake, nor be roused up out of their sleep.
13 Ó kdybys mne v hrobě schoval, a skryl mne, dokudž by nebyl odvrácen hněv tvůj, ulože mi cíl, abys se rozpomenul na mne. (Sheol h7585)
Oh that, in hades, thou wouldst hide me! that thou wouldst keep me secret, until the turn of thine anger, that thou wouldst set for me a fixed time, and remember me: (Sheol h7585)
14 Když umře člověk, zdaliž zase ožive? Po všecky tedy dny vyměřeného času svého očekávati budu, až přijde proměna při mně.
If a man die, can he live again? All the days of my warfare, would I wait, until my relief should come: —
15 Zavoláš, a já se ohlásím tobě, díla rukou svých budeš žádostiv,
Thou shouldst call, and, I, would answer thee, —For the work of thine own hand, thou shouldst long.
16 Ačkoli nyní kroky mé počítáš, aniž shovíváš hříchům mým,
For, now, my steps, thou countest, Thou wilt not pass over my sin:
17 Ale zapečetěné maje jako v pytlíku přestoupení mé, ještě přikládáš k nepravosti mé.
Sealed up in a bag, is my transgression, and thou hast glued over mine iniquity.
18 Jistě že jako hora padnuc, rozdrobuje se, a skála odsedá z místa svého,
But, in very deed, a mountain falling, will lie prostrate, or, a rock moved out of its place:
19 Jako kamení stírá voda, a povodní zachvacuje, což z prachu zemského samo od sebe roste: tak i ty naději člověka v nic obracíš.
Stones, have been hollowed out by waters, the floods thereof wash away the dust of the earth, and, the hope of mortal man, thou hast destroyed:
20 Přemáháš jej ustavičně, tak aby odjíti musil; proměňuješ tvář jeho, a propouštíš jej.
Thou dost overpower him utterly, and he departeth, Disfiguring his face, so, hast thou sent him away.
21 Budou-li slavní synové jeho, nic neví; pakli v potupě, nic o ně nepečuje.
His sons, come to honour, and he knoweth it not, Or they are brought low, and he perceiveth it not of them.
22 Toliko tělo jeho, dokudž živ jest, bolestí okouší, a duše jeho v něm kvílí.
But, his flesh, for himself, is in pain, and, his soul, for himself, doth mourn.
