Jób 13
1 Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.
“Mʼani ahunu yeinom nyinaa, mʼaso ate, na ate aseɛ nso.
2 Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.
Deɛ wonim no, me nso menim; wo nsene me.
3 Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.
Nanso mepɛ sɛ mekasa kyerɛ Otumfoɔ no na me ne Onyankopɔn toatoa adwene wɔ mʼasɛm ho.
4 Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.
Mode atorɔ mmom na afɔre me ho; mo nyinaa moyɛ ayaresafoɔ a mo ho nni mfasoɔ!
5 Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.
Sɛ mobɛyɛ komm koraa a ɛno na ɛbɛyɛ nyansa ama mo!
6 Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.
Afei montie mʼano asɛm; montie mʼanoyie.
7 Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?
Mobɛka amumuyɛsɛm ama Onyankopɔn anaa? Mobɛka nnaadaasɛm ama no anaa?
8 Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?
Mobɛkyea mo aso ama no? Mobɛka Onyankopɔn asɛm ama no anaa?
9 Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?
Sɛ ɔhwehwɛ mo mu a, ɛbɛsi mo yie anaa? Mobɛtumi adaadaa no sɛdeɛ modaadaa nnipa no anaa?
10 V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.
Sɛ mokyeaa mo aso wɔ kɔkoam a, sɛdeɛ ɛteɛ biara, ɔbɛka mo anim.
11 Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?
Nʼanimuonyam mmɔ mo hu anaa? Ne ho suro nntɔ mo so anaa?
12 Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.
Mo kasatɔmmɛ yɛ mmɛbuo a ɛte sɛ nsõ; mo anoyie yɛ dɔteɛ.
13 Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.
“Monyɛ dinn, na menkasa; na deɛ ɛbɛyɛ me biara mmra me so.
14 Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?
Adɛn enti na mede me ho to amaneɛ mu na mede me nkwa to me nsam?
15 By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.
Ɛwom sɛ ɔkumm me deɛ, nanso ne so na mʼani bɛda; ampa ara mɛdi mʼakwan ho adanseɛ wɔ nʼanim.
16 Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.
Nokorɛm, yei na ɛbɛyɛ me nkwagyeɛ, ɛfiri sɛ deɛ ɔnsuro Onyankopɔn no rentumi nkɔ nʼanim!
17 Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.
Montie me nsɛm yi yie; monyɛ aso mma deɛ meka.
18 Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.
Afei a masiesie me nkurobɔ yi, menim sɛ mɛdi bem.
19 Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?
Obi bɛtumi abɔ me kwaadu anaa? Sɛ ɛte saa deɛ a, anka mɛyɛ komm na mawu.
20 Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:
“Ao Onyankopɔn, yɛ saa nneɛma mmienu yi pɛ ma me, na afei meremfa me ho nsuma wo:
21 Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.
Yi wo nsa firi me so kɔ akyirikyiri, na gyae wo ho hu a wode hunahuna me no.
22 Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.
Afei samena me na mɛba, anaa ma menkasa na bua me.
23 Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.
Mfomsoɔ ne bɔne dodoɔ ahe na mayɛ? Kyerɛ me me mfomsoɔ ne me bɔne.
24 Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?
Adɛn enti na wode wʼanim asie me na wodwene sɛ meyɛ wo ɔtamfoɔ?
25 Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?
Wobɛyɛ ahahan a mframa rebɔ no ayayadeɛ anaa? Wobɛtaa ntɛtɛ a awoɔ anaa?
26 Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,
Wotwerɛ soboɔ a ɛyɛ yea tia me, na woka me mmabunuberɛ mu bɔne nyinaa gu me so.
27 A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;
Wode nkyehoma gu me nan; wohwɛ mʼanammɔnkwan nyinaa so yie na wode ahyɛnsodeɛ ayeyɛ mʼanammɔn mu.
28 Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.
“Enti onipa nkwa sa te sɛ biribi a aporɔ, te sɛ atadeɛ a nweweboa adie.
