Jób 13
1 Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.
Eis que meus olhos têm visto tudo [isto]; meus ouvidos o ouviram, e entenderam.
2 Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.
Assim como vós o sabeis, eu também o sei; não sou inferior a vós.
3 Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.
Mas eu falarei com o Todo-Poderoso, e quero me defender para com Deus.
4 Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.
Pois na verdade vós sois inventores de mentiras; todos vós sois médicos inúteis.
5 Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.
Bom seria se vos calásseis por completo, pois seria sabedoria de vossa parte.
6 Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.
Ouvi agora meu argumento, e prestai atenção aos argumentos de meus lábios.
7 Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?
Por acaso falareis perversidade por Deus, e por ele falareis engano?
8 Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?
Fareis acepção de sua pessoa? Brigareis em defesa de Deus?
9 Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?
Seria bom [para vós] se ele vos investigasse? Enganareis a ele como se engana a algum homem?
10 V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.
Certamente ele vos repreenderá, se em oculto fizerdes acepção de pessoas.
11 Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?
Por acaso a majestade dele não vos espantará? E o temor dele não cairá sobre sobre vós?
12 Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.
Vossos conceitos são provérbios de cinzas; vossas defesas são como defesas de lama.
13 Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.
Calai-vos diante de mim, e eu falarei; e venha sobre mim o que vier.
14 Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?
Por que tiraria eu minha carne com meus dentes, e poria minha alma em minha mão?
15 By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.
Eis que, ainda que ele me mate, nele esperarei; porém defenderei meus caminhos diante dele.
16 Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.
Ele mesmo será minha salvação; pois o hipócrita não virá perante ele.
17 Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.
Ouvi com atenção minhas palavras, e com vossos ouvidos minha declaração.
18 Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.
Eis que já tenho preparado minha causa; sei que serei considerado justo.
19 Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?
Quem é o que brigará comigo? Pois então eu me calaria e morreria.
20 Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:
Somente duas coisas não faças comigo; então eu não me esconderei de teu rosto:
21 Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.
Afasta tua mão de sobre mim, e teu terror não me espante.
22 Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.
Chama, e eu responderei; ou eu falarei, e tu me responde.
23 Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.
Quantas culpas e pecados eu tenho? Faze-me saber minha transgressão e meu pecado.
24 Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?
Por que escondes teu rosto, e me consideras teu inimigo?
25 Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?
Por acaso quebrarás a folha arrebatada [pelo vento]? E perseguirás a palha seca?
26 Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,
Por que escreves contra mim amarguras, e me fazes herdar as transgressões de minha juventude?
27 A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;
Também pões meus pés no tronco, e observas todos os meus caminhos. Tu pões limites às solas dos meus pés.
28 Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.
Eu me consumo como a podridão, como uma roupa que a traça rói.
