< Jób 13 >
1 Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.
나의 눈이 이것을 다 보았고 나의 귀가 이것을 듣고 통달하였느니라
2 Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.
너희 아는 것을 나도 아노니 너희만 못한 내가 아니니라
3 Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.
참으로 나는 전능자에게 말씀하려 하며 하나님과 변론하려 하노라
4 Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.
너희는 거짓말을 지어내는 자요 다 쓸데 없는 의원이니라
5 Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.
너희가 잠잠하고 잠잠하기를 원하노라 이것이 너희의 지혜일 것이니라
6 Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.
너희는 나의 변론을 들으며 내 입술의 변명을 들어 보라
7 Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?
너희가 하나님을 위하여 불의를 말하려느냐 그를 위하어 궤휼을 말하려느냐
8 Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?
너희가 하나님의 낯을 좇으려느냐 그를 위하여 쟁론하려느냐
9 Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?
하나님이 너희를 감찰하시면 좋겠느냐 너희가 사람을 속임 같이 그를 속이려느냐
10 V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.
만일 가만히 낯을 좇을진대 그가 정녕 너희를 책망하시리니
11 Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?
그 존귀가 너희를 두렵게 하지 않겠으며 그 위엄이 너희에게 임하지 않겠느냐
12 Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.
너희 격언은 재 같은 속담이요 너희의 방어하는 것은 토성이니라
13 Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.
너희는 잠잠하고 나를 버려두어 말하게 하라 무슨 일이 임하든지 내가 당하리라
14 Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?
내가 어찌하여 내 살을 내 이로 물고 내 생명을 내 손에 두겠느냐
15 By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.
그가 나를 죽이시리니 내가 소망이 없노라 그러나 그의 앞에서 내 행위를 변백하리라
16 Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.
사곡한 자는 그의 앞에 이르지 못하나니 이것이 나의 구원이 되리라
17 Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.
너희는 들으라 내 말을 들으라 나의 설명을 너희 귀에 담을지니라
18 Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.
보라 내가 내 사정을 진술하였거니와 내가 스스로 의로운 줄 아노라
19 Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?
나와 변론할 자가 누구이랴 그러면 내가 잠잠하고 기운이 끊어지리라
20 Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:
오직 내게 이 두 가지 일을 행하지 마옵소서 그리하시면 내가 주의 얼굴을 피하여 숨지 아니하오리니
21 Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.
곧 주의 손을 내게 대지 마옵시며 주의 위엄으로 나를 두렵게 마옵실 것이니이다
22 Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.
그리하시고 주는 나를 부르소서 내가 대답하리이다 혹 나로 말씀하게 하옵시고 주는 내게 대답하옵소서
23 Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.
나의 불법과 죄가 얼마나 많으니이까 나의 허물과 죄를 내게 알게 하옵소서
24 Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?
주께서 어찌하여 얼굴을 가리우시고 나를 주의 대적으로 여기시나이까
25 Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?
주께서 어찌하여 날리는 낙엽을 놀래시며 마른 검불을 따르시나이까
26 Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,
주께서 나를 대적하사 괴로운 일들을 기록하시며 나로 나의 어렸을 때에 지은 죄를 받게 하시오며
27 A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;
내 발을 착고에 채우시며 나의 모든 길을 살피사 내 발자취를 한정하시나이다
28 Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.
나는 썩은 물건의 후패함 같으며 좀먹은 의복 같으니이다