Jób 13
1 Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.
Ecco, tutto questo ha visto il mio occhio, l'ha udito il mio orecchio e l'ha compreso.
2 Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.
Quel che sapete voi, lo so anch'io; non sono da meno di voi.
3 Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.
Ma io all'Onnipotente vorrei parlare, a Dio vorrei fare rimostranze.
4 Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.
Voi siete raffazzonatori di menzogne, siete tutti medici da nulla.
5 Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.
Magari taceste del tutto! sarebbe per voi un atto di sapienza!
6 Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.
Ascoltate dunque la mia riprensione e alla difesa delle mie labbra fate attenzione.
7 Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?
Volete forse in difesa di Dio dire il falso e in suo favore parlare con inganno?
8 Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?
Vorreste trattarlo con parzialità e farvi difensori di Dio?
9 Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?
Sarebbe bene per voi se egli vi scrutasse? Come s'inganna un uomo, credete di ingannarlo?
10 V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.
Severamente vi redarguirà, se in segreto gli siete parziali.
11 Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?
Forse la sua maestà non vi incute spavento e il terrore di lui non vi assale?
12 Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.
Sentenze di cenere sono i vostri moniti, difese di argilla le vostre difese.
13 Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.
Tacete, state lontani da me: parlerò io, mi capiti quel che capiti.
14 Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?
Voglio afferrare la mia carne con i denti e mettere sulle mie mani la mia vita.
15 By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.
Mi uccida pure, non me ne dolgo; voglio solo difendere davanti a lui la mia condotta!
16 Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.
Questo mi sarà pegno di vittoria, perché un empio non si presenterebbe davanti a lui.
17 Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.
Ascoltate bene le mie parole e il mio esposto sia nei vostri orecchi.
18 Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.
Ecco, tutto ho preparato per il giudizio, son convinto che sarò dichiarato innocente.
19 Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?
Chi vuol muover causa contro di me? Perché allora tacerò, pronto a morire.
20 Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:
Solo, assicurami due cose e allora non mi sottrarrò alla tua presenza;
21 Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.
allontana da me la tua mano e il tuo terrore più non mi spaventi;
22 Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.
poi interrogami pure e io risponderò oppure parlerò io e tu mi risponderai.
23 Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.
Quante sono le mie colpe e i miei peccati? Fammi conoscere il mio misfatto e il mio peccato.
24 Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?
Perché mi nascondi la tua faccia e mi consideri come un nemico?
25 Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?
Vuoi spaventare una foglia dispersa dal vento e dar la caccia a una paglia secca?
26 Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,
Poiché scrivi contro di me sentenze amare e mi rinfacci i miei errori giovanili;
27 A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;
tu metti i miei piedi in ceppi, spii tutti i miei passi e ti segni le orme dei miei piedi.
28 Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.
Intanto io mi disfò come legno tarlato o come un vestito corroso da tignola.
