Jób 13
1 Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.
Semuanya itu pernah kulihat dan kudengar sendiri, dan sungguh-sungguh kufahami.
2 Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.
Apa yang kamu tahu, aku pun tahu; jangan sangka aku kalah denganmu.
3 Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.
Tetapi aku hendak bicara dengan Yang Mahakuasa; aku ingin membela perkaraku di hadapan Allah.
4 Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.
Sebab kamu menutupi kebodohanmu dengan tipu, tak ubahnya seperti dukun-dukun palsu.
5 Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.
Seandainya kamu tidak bicara, mungkin kamu dianggap bijaksana.
6 Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.
Maka dengarkanlah bantahanku; perhatikanlah pembelaanku.
7 Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?
Bolehkah demi Allah, kamu berdusta? Bolehkah kamu berbohong untuk kepentingan-Nya?
8 Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?
Bolehkah kamu memihak Allah, dan membela-Nya sebagai pengacara?
9 Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?
Jika Allah memeriksamu, akan baikkah hasilnya? Dapatkah kamu menipu-Nya seperti menipu manusia?
10 V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.
Bila kamu memihak, walaupun dengan diam-diam, kamu akan dihukum Allah dengan kejam.
11 Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?
Apakah keagungan Allah tidak mengejutkan jiwamu? Apakah dahsyat-Nya tidak mengecutkan hatimu?
12 Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.
Segala nasihatmu seperti debu yang tak berfaedah; pembelaanmu seperti tanah lempung yang mudah pecah.
13 Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.
Sebab itu diamlah, biarlah aku bicara! Aku tak perduli bagaimana pun akibatnya!
14 Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?
Aku siap mempertaruhkan nyawa!
15 By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.
Aku nekad sebab sudah putus asa! Jika Allah hendak membunuhku, aku berserah saja, namun akan kubela kelakuanku di hadapan-Nya.
16 Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.
Mungkin karena keberanianku itu aku selamat, sebab orang jahat tak akan berani menghadap Allah!
17 Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.
Sekarang dengarlah baik-baik perkataanku; perhatikanlah keteranganku.
18 Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.
Perkaraku sudah siap kukemukakan; aku yakin, tak dapat aku dipersalahkan!
19 Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?
TUHAN, jika Engkau datang dan menuduh aku, aku akan diam dan menunggu ajalku.
20 Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:
Tapi kabulkanlah dua permohonanku ini, supaya aku berani menghadap-Mu lagi:
21 Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.
berhentilah menyiksa aku, dan janganlah Kautimpa aku dengan kedahsyatan-Mu!
22 Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.
Bicaralah, maka akan kuberi jawaban. Atau biarlah aku bicara, lalu berilah balasan!
23 Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.
Berapa banyak salah dan dosa yang kulakukan? Segala pelanggaranku hendaknya Kausebutkan!
24 Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?
Mengapa Kau menghindar dan menyingkir daripadaku? Apa sebabnya Kauanggap aku sebagai musuh-Mu?
25 Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?
Aku hanya daun yang gugur kena angin lalu, masakan Kaugentarkan aku! Aku hanya jerami yang kering dan layu, mana boleh Kaukejar-kejar aku!
26 Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,
Kautentukan nasib yang pahit bagiku; Kaubalaskan kesalahanku di masa mudaku.
27 A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;
Kakiku Kauikat dengan rantai besi; segala gerak-gerikku Kauawasi. Bahkan telapak kakiku, tak lepas dari pandangan-Mu.
28 Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.
Maka aku menjadi rapuh seperti kayu yang busuk; seperti kain dimakan ngengat aku menjadi lapuk.
